Hned při prvním poslechu nahrávky těhle Američanů mě napadlo, že tady někdo až příliš poslouchal Saxon. Při bližším pohledu je ale jasné, že kapela není svým britským kolegům až tolik podobná po hudební stránce. Je to především vokál zakladatele kapely Glenna DaGrossy, který by si mohl leckdo lehce splést s Biffem Byfordem. Jejich debutové album „Awaken“ vypadá na první pohled opravdu lákavě. Má parádní obal a kapela se prezentuje slibnou nálepkou power/prog – jenže věc se má tak, že u amerických kapel skoro nikdy nevíte, co přesně si pod tímhle zařazením její členové představují.
Tady začínáme příjemnou kytarovou vybrnkávačkou a vůbec celá úvodní instrumentálka „March of Aachen“ zní jako slibný úvod. V dalších skladbách se tvář kapely zformuje do trochu podivné kombinace heavy metalu (ve stylu Saxon, ano, tu podobnost prostě nejde ignorovat), stoner rocku a drobných progových moderností. A celé je to navoněné americkým feelingem. Což by v podstatě nebyl žádný problém, nebýt poněkud nevýrazných skladeb a absence čehokoli, co by udrželo vaši pozornost na delší dobu.
Většina skladeb vyznívá zkrátka v kontextu celé desky jednotvárně. Žádná z písní nevyčnívá a rozhodně se tady nedá mluvit o hitech. Na můj vkus navíc kapela dává až přílišný prostor kytarám. Za onu jednotvárnost bych pak svalovala vinu na poněkud unylé bicí. Když se ale Awaken drží svižnějšího tempa, dokážou vytvořit slušně znějící a příjemné záležitosti, což je třeba případ skladby „As the Dark, so the Light“. Utahanější věci jako „My Silent Breath“ nebo titulka „Awaken“ jim ale sedí už o něco míň a udržet při nich plnou pozornost vyžaduje větší dávku snahy ze strany posluchače.
Prozatím na mě Awaken působí jako taková příjemná kulisová hudba. S přihlédnutím k faktu, že jde o debutovou desku, a že občas podobně laděným kapelám chvilku trvá, než definují svůj vlastní styl, nemůžu tuto desku považovat za nepovedenou. Myslím, že budoucnost ukáže, jestli pánové zapadnou do šedého průměru armády podobně laděných kapel, nebo jestli budeme na tuhle desku zpětně pohlížet jako první nesmělý pokus neobroušeného diamantu, který teprve čekal na ten pravý průlom. Prozatím tedy lehčí nadprůměr s ambicí.
|
