Když vyšla první deska kapely Bang Tango „Psycho Cafe“ v roce 1989, byla tahle pětice z Los Angeles považována za nástupce Guns n´Roses. Jenže dvojka „Dancin´ On Coals“ se prodávala už hůře, navíc kapela začala více koketovat s funkem a proto působila jako spratkovitý hairmetalový bratříček Red Hot Chili Peppers. Trojka „Love After Death“, přestože byla asi ze všech desek nejlepší, brzy zapadla a za Bang Tango se zatáhla opona. I když ne na dlouho. Jenže, když došlo k reunionu, už chyběl famózní kytarista Mark Knight, jeho skoro stejně zdatný kolega Kyle Stevens, bubeník Tigg Ketler a dokonce i rtuťovitý basista Kyle Kyle. Z Bang Tango zbyl jen nezaměnitelný zpěvák Joe L´Este. Bang Tango dodnes existují, předloni dokonce vydali slušnou desku „Pistol Whipped In The Bible Belt“, ovšem bývalí muzikanti této kapely o sobě dlouhá léta nedávali vůbec vědět.
Až teď. Zmínil jsem famózního kytarista Marka Knighta, který už z dob debutu v sobě měl feeling, který míchal Slashe, Johna Fruscianta, Izzyho Stradlina nebo Richieho Samboru. Právě tento chlápek stojí za kapelou, která nese jeho jméno s přídomkem And The Unsung Heroes a po dvou sólových albech přichází znovu s regulérní kapelou. Obklopil se proto svým někdejším spoluhráčem z Bang Tango, bubeníkem Tiggem Ketlerem, svým nástupcem (!) z Bang Tango Markem Tremalgiou a basistou Reevem Downesem. Sám si složil celou desku a kromě kytary se postaral také o veškerý hlavní vokál.
Jako kytaristu ho známe a víme o něm, že prostě na svůj nástroj umí. Ovšem jako zpěvák se představuje světu takřka poprvé. A vůbec ne špatně. Samozřejmě charisma L´Estova hlasu jeho projev postrádá, ovšem barva Knightových hlasivek je vcelku zajímavá a jako by dělaná pro blues. Apropos, blues. Právě v tomto hudebním stylu se kytarista pravděpodobně našel, protože deska „Road Sick Eyes“ je bluesem doslova prodchnuta.
A to už od úvodní „Pack It Up“, kde se Knight stylizuje trochu do role Bruce Springsteena, čili klasického amerického písničkáře, který má stejně blízko k rocku, blues či klasické písničce. Zaujme i rozervaná titulní skladba "Slow Your Pace“, která se s trochou nadsázky dá označit za pijáckou countryovku, podobnou těm, kterých hrstku dali Guns n´Roses na svá slavná alba „Use Your Illusion“.
Naproti tomu „Wrong Direction“ je zase takřka čistokrevné blues. Sem tam Knight vzpomene i na své kořeny v Bang Tango a skladba (a zároveň pilotní singl „Lies“) by se dala označit Knightovým rčením: „Takhle by dneska zněli Bang Tango, kdybych poroučel já…“
Nedá mi to nesrovnat Knightovu desku s nedávno vyšlým albem projektu Tracii Guns´ League Of Gentlemen. Mají společného mnoho. Obě desky vydaly kdysi uznávané osobnosti (Guns byl samozřejmě více na vrcholu) losangeleské hairmetalové scény. Dnes se oba kytaristé prezentují v trochu jiném světle. Tatam je mladická agrese, plivání krve na přední sklo auta, co řídí blondýna s velkýma kozama (jako v klipu L.A. Guns „One More Reason“) a zbylo jen čiré muzikantství a radost ze hry. I když každý na to jde trochu jinak (Guns spíše přes klasický rock, Knight je více do blues a country), obě desky se dají nazvat dospělými alby kdysi hóóóódně drsných rockerů.
|
