Nebudeme se bavit o tom, že Tři sestry jsou skutečný fenomén. Jejich pivní punk rock na debutu „Na Kovárně to je nářez“ se stal už dávno kultovním, stejně jako skladby typu „Zelená“, „Hrábě“, „Homosexuál“, „Pijánovka“ nebo „Modlitba pro partu“ z dalších desek. Dneska Tři sestry v podstatě už nejsou skoro vůbec punk. Je to prostě lidová zábava. Fanánkovy texty prodchnuté hospodskou poetikou čtvrté cenové mají k prostému lidu hodně blízko, a proto jsou dnes Ségry tak uznávanou kapelou, na kterou neustále chodí stovky lidí. Nic na tom nezmění ani poslední album „Líná hudba holý neštěstí“, i když je to, to si přiznejme na rovinu, jedna z nejhorších desek, jaké kdy Tři sestry nahrály.
Nikdo nečekal, že se bude opakovat neopakovatelná atmosféra geniálního debutu. Tři sestry za tu dobu ušli až moc velkou cestu. Bohužel se kapela vrací ke svému nejmíň podařenému období desek „Zlatí hoši“, „Průša se vrací“ a „Soubor kreténů“, kdy víceméně až na pár výjimek působili unaveně, a ani Fanánkovy texty neměly takovou sílu, jak by kapela potřebovala. I když název „Líná hudba holý neštěstí“ sliboval punkovou smršť, většina skladeb se nese ve středním tempu s hulákaným refrénem, což je v podstatě ta plytká klasika horších sesterských desek, právě z druhé poloviny devadesátých let.
Pak sice došlo s alby „Lihová škoda umění“ a „Na eXX“ k výbornému reparátu, kdy Sestry byly najednou jako pokropené živou vodou a sypaly z rukávu jednu skvělou skladbu za druhou. Ovšem nejpozději od desky „Mydlovary“ to s nimi jde zase z kopce. Novinka tento trend jenom podtrhuje. Ať už opravdu hloupým otvírákem (jedním z nejhorších, jaký kdy kapela udělala) „Líná hudba“ (když nepočítáme také ne zrovna povedené intro „Baroko“) nebo absencí skutečně silných nápadů, které by desku koply někam dopředu.
Je tu i pár dobrých věcí jako třeba „Desítka“, „Poprvé na sestrách“, což je asi nejlepší věc z celé desky, nepostrádající pořádný punkový drajv a hospodskou atmosféru. Dobrá je také „Das is ein salámek“ a vcelku ujdou ještě „Masky sádrový“, „Játrový knedlíček“ a s přimhouřením oka i singlovka „Školka“. Jenže to je bohužel všechno. „Kalhotky ze školky“ koketují až s trapností, kterou bych čekal od kdejaké zábavové kapely. Podobně je na tom i Edith Pilaf nebo podivnost „Otčenáš“.
Prostě tahle deska se moc nepovedla. Tři sestry se teď nacházejí ve slepé uličce. Kapela se začala už moc opakovat, všechno je předem prokouknutelné, refrény jako byste už někde slyšeli. Všechno je ale takové bez šťávy, unavené, tak nějak zbytečné. Jistě koncerty mají smysl. Kapela má spoustu skvělých hitů, které člověk chce slyšet pořád a pořád. Ale jestli chce slyšet i novou tvorbu, to je otázka…
|
