To pískání snad znají i domorodci v deštných pralesech… Motiv, který obletěl celý svět a stal se symbolem jedné z významných politických událostí dvacátého století, znamenal pro Scorpions jejich největší (neříkám, že nejlepší) hit, který kdy vypustili. A je vlastně i symbolem toho, co všechno se může stát, když jste ve správnou dobu na správném místě. Album „Crazy World“ tak sice zdánlivě může stát ve stínu balady „Wind Of Change“, ale tenhle pohled je hodně zavádějící. Na desce (i v zákulisí) se dělo daleko víc zajímavých (a troufnu si tvrdit, i přes to, že „Vítr změn“ skutečně JE povedený kousek, že i zajímavějších) věcí.
Přesto mi dovolte se v úvodu pověnovat téhle písni a souvislostem, díky kterým ovládla svět. O tom, že Scorpions začali nakukovat za železnou oponu již před čtyřmi lety, jsme se při naší procházce jejich historií zmínili. O dva roky později se stali vlajkovou lodí zápaďáckého bigbítu, když úspěšně dobyli Leningrad. Scorpions pochopitelně nemohli chybět o rok později na moskevském mírovém festivalu, tentokrát už ve společnosti Bon Jovi, Motláčů, Skid Row, Cinderelly a Ozzyho Osbournea. A inspirován atmosférou tohoto fesťáku a ošlehán větrem tamních změn Klaus Meine napsal „Wind Of Change“, která samozřejmě musela zaznít při bourání Berlínské zdi. Následné pozvání k Michailu Gorbačovovi či nazpívání písně v ruštině už jen dokreslovalo to, jaký zásah se Škorpiónům podařil... Přesto si dovolím ocitovat (tuším) Meineho slova: „“Wind Of Change“ může působit jako politický projev, ve skutečnosti je to přirozená výpověď o lidech a jejich naději na lepší život…“ Ať tak nebo tak, v každém případě je to hodně vydařená píseň.
I tak tvrdím, že nebýt všech výše uvedených hybatelů děje, větší úspěch by sklidila skvěle vygradovaná citovka nabitá atmosférou, decentními sbory (ty jsou obecně vzato hodně důležitou složkou celého alba), výraznými klávesami, poetickou kytarou a sametově hladivým emotivním hlasem „Send Me An Angel“. Matthias Jabs, který si odbyl svou skladatelskou premiéru na "Animal Magnetism" na ní po letech konečně navázal a už to, že jeho „Tease Me, Please Me“ s tradičním otvírákovsky agresivním riffem byla zařazena na začátek desky, svědčí o jeho (nepříliš často využívaném) potenciálu. Stejně tak jeho nadrzle vyzývavá, těžkotonážní „Money And Fame“ s provokativní kytarou velice osvěžuje zajetý styl kapely.
Nepřeslechnutelné jsou pak i melodická skluzavka s vypjatým refrénem a dravými slokami (a dokonale sedícím názvem) „Hit Between The Eyes“, čerstvá a šťavnatá „Lust Or Love“ s atmosférickými sborovými přihrávkami a vyřvávatelným refrénem, či jednoduchá s až uvolněně tanečním rytmem (v patřičně kousavém kabátě) a melodickým vírem v refrénu „Don´t Believe Her“. Jednoduše řečeno, standardně vydařené a silné album, těžící z mimořádně příznivých okolností.
Scorpions mají ve své diskografii silnější alba, ale statistikou podložená charakteristika „Wind Of Change“ coby komerčně nejúspěšnějšího (podstatná poznámka - bez laciné podbízivosti) alba kapely hovoří za vše. I přes tenhle megaúspěch (a nebo právě proto, vždyť mince začaly cinkat o to intenzivněji) se u Scorpions zatím schylovalo k dalšímu problému.
|
