John Corabi (ex-Mötley Crüe): Naprosto tuhle desku miluju. Od začátku do konce je to syrové a plné energie.
Nicko McBrain (Iron Maiden): „Live Fast Die Loud“ je výborný kus. Jako starý porcelán…
Mikkey Dee (Motörhead): Tahle deska má skutečný kick ass efekt.
Alice Cooper: Tohle je kapela, která exploduje v příštích několika letech.
Bob Ezrin (producent): Chuck Garric je jako moderní monstrum. Jeden z nejtalentovanějších hudebníku, se kterými jsem pracoval.
Možná těchhle pár citátů může působit jako prachsprostá PR kampaň. Navíc od Alice Coopera, s nímž ústřední postava Beasto Blanco, basista a zpěvák Chuck Garric, už několik let hraje a do projektu je zaháčkována i jeho dcera Calico Cooper. Člověk už takových keců na adresu různých kapel slyšel až hanba a většinou se jednalo jen o mediální masírku, která má pomoci prodávat výtvory nevalné úrovně. Jenže v tomto případě je to jinak. Beasto Blanco by takovou podporu, byť si ji zaslouží, od slavných kolegů z branže ani nepotřebovalo. Jestli je ještě něco v pořádku, tak stále platí, že dobré zboží se prodává samo.
Za kapelou nebo projektem, chcete-li, Beasto Blanco stojí, jak už bylo zmíněno, basista Alice Coopera, který v minulosti hrával například s L.A. Guns, Dio nebo Eric Singer Project. Právě v posledně zmíněné kapele si rozdělil vokální party s Johnem Corabim a obrousil si tak ostruhy i jako frontman. To se mu teď určitě hodí. Na Beasto Blanco převzal hlavní roli zpěváka sám a v podstatě spolu s kytaristou Chrisem Latmanem celý projekt vymyslel.
Angažmá u krále horror rocku je na Garricově tvorbě samozřejmě znát. Ovšem nejvíce se „Live Fast Die Loud“ podobá Cooperově tvorbě na albech „Brutal Planet“ a „Dragontown“, kde paradoxně Garric ještě nepůsobil. Skladby jsou prodchnuté tvrdými riffy podladěných kytar a elektronickými pazvuky, které dotvářejí strašidelnou atmosféru. Garricův neurvalý zpěv zase odkazuje na tvorbu Roba Zombieho, potažmo jeho dřívější kapely White Zombie.
Všechno ale stojí na pevném rock n´rollovém základu a výrazných refrénech. Hned úvodní (tedy po nezbytném intru) „Beasto Blanco“ těží ze stadionového refrénu, zatěžkaných kytar a chytré elektroniky, právě tak jako kdyby Rob Zombie byl ve své nejlepší hodince. A to se nezmění po celou stopáž desky. Ono ať si vezmete jakoukoliv skladbu, tak narazíte na potenciální hit, ze kterého stříkají nápady a energie proudem. Přesto pár kousků vyčnívá. Rozhodně krvavá „Bloodshot“, dravá „Vegas Baby Vegas“, která sice může působit kýčovitým dojmem, ale rozhodně se jedná o všechno jiné, než o rock n´roll, který mastí pár chlápků s knedlíkem v kapse. A závěrečná „No More Man“, kde narazíte na riffy jako kdyby vypadly ze studnice Zakka Wyldea.
Corabi, Dee, Cooper, McBrain, Ezrin ani další nelhali. Beasto Blanco je vzrušující počin, který míchá starý rock n´roll s jeho drzejším a sprostějším high octane bráchou, a to vše je zahalené v hustém dýmu elektroniky. Netroufám si odhadnout, jestli tohle je cesta, kterou se rocková muzika bude muset vydat, aby se zachránila v budoucnu, ale jedna z eventualit to je…
|
