Do Prahy konečně dorazila Trans-Siberian Orchestra. Můžete na tohle jedinečné těleso pohlížet klidně jako na povedený a značně rozkošatělý revival Savatage, jako na svébytnou srážku klasické a rockové muziky, či jako na velkolepé hudební divadlo, Trans-Siberian bez problému naplní všechny tyhle představy. Projekt, zrodivší se v druhé polovině devadesátých let minulého století díky úspěchu jedné z instrumentálních skladeb Savatage, se za ta léta vypracoval do vskutku monstrózního spektáklu.
Pražské Kongresové centrum asi nebude příliš zvyklé na takovou invazi rockerské obce. Rockerská obec asi nebude příliš zvyklá na načančané prostředí Kongresového centra, na polstrované sedačky, na „decentní“ a přitom krásně čistý zvuk, se kterým po ránu nezazní v uších klasické šumění moře, na bohatě osvícenou scénu s pyrotechnickými, laserovými i multimediálními efekty i na širokánské pódium, na které se bez problémů vměstná bicí souprava, dvoje klávesy, smyčcové těleso (pro potřeby TSO na dnešní večer naverbované v pražských hudebních vodách), desatero vokalistů a ještě zbyde víc než dostatek prostoru pro živé hrátky ex-Savatage-struníků, houslistky Ashy Mevlany i sólových zpěváků.
Ještě před zazněním prvních tónů Chris Caffery v doprovodu organizátora zmínil, jakým způsobem se TSO podílí na charitě a slíbil pokoncertní setkání s celým ansámblem (a jak slíbil, tak také TSO udělali) a pak už se rozehrálo emotivní divadlo. Zdrojů, ze kterých TSO mohou čerpat je nepřeberné množství, takže (pokud nenastudujete seznam z jejich předchozích vystoupení) je jejich playlist jedna velká Gumpova bonboniéra – nikdy nevíte, co přinese další okamžik. Byť turné neslo název předposledního alba „The Lost Christmas Eve“, TSO se touto deskou rozhodně nenechali svazovat a představili pelmel pecek od Savatage, vlastních hitovek s řadou odkazů na dávné klasiky, i dosud nevydané skladby.
Osobně na mě (s vědomím, že porcovat tuhle show je zlotřilost) nejvíc zabraly (a přiznávám, že nostalgie v tom hraje velkou roli) songy z truhly Savatage. Koneckonců, ze sestavy, která se poprvé a naposledy představila v roce 1997 v Praze, byli na pódiu hned čtyři muzikanti (Chris Caffery fungoval nejen jako dokonalý roztleskávač davů -to byla ta nevýhoda sedaček, nepochybuji o tom, že mít klasické podmínky „na stojáka“, nebyla by jeho intervence ani v nejmenším zapotřebí -, ale i jako zpěvák, byť jeho zábavné „pobublávání“ ve „Winter In Wizards“ bylo špíčkem jen pro přední řady) a absentující původní hlasy dokonale zastoupili vokalisté TSO, kteří kromě maximálního nasazení do písní otiskli (platí to bez výjimky) někdy až neskutečně působivý vlastní styl, taková „Handful Of Rain“, očouzená blues v podání Eriky Jerry s úžasně hlubokým hlasem byla víc než dokonalá, z vláčné a emotivní „Believe“ chraptivého Robina Bornemana mi běhá vzrušující mráz po zádech ještě teď. Z klasiky působila naprosto monstrózně bombastická Carmina Burana (ty monumentální sbory!!) a živelně rozverné hrátky klávesáka Vitalije Kuprije, nejsilnější (opět platí, že v tomto ranku nebyla žádná slabina) part z TSO songů pro mě představoval blok „Misery“ s nádherně jedovatým Jeffem Scottem Sotem +„Mephistopheles´ Return“ s důstojným Roben Evanem, novinky (lépe řečeno dosud studiově nezpracované skladby) díky teatrálnímu podání mladičké Kayly Reeves zněly na poměry TSO až nečekaně dravě. A mile zafungovalo i brnknutí na vlasteneckou notu v podobě krátkého motivu z české hymny s patřičným obrazovým doprovodem.
Chuťovka pro oči? Působivá laserová show, dokonale sladěná s hudbou a děním na pódiu, teatrální nástupy vokalistů, pohybově dynamická sladěnost sličných vokalistek, pojetí hry divoké Ashy Mevlany (včetně efektní destrukce patřičně použitého smyčce) a její strhující kooperace s kytaristy, náznaky kytarových přetlačovaných i dostatek prostoru pro jejich sólování, stylové odění… V show nebylo slabé místo, kouzlo excelentních jednotlivců se spojilo do monumentálního celku, vrcholícího po víc jak dvou hodinách - jak jinak, než tam, kde to všechno začalo – při „Sarajevském štědrém večeru“. Tuhle silně pocitovou záležitost lze shrnout do jediného hodnocení – naprostá PARÁDA!!!
Playlist: Time And Distance, Winter Palace, This Is The Time (Jeff Scott Soto), Christmas Jam, Handful Of Rain (Erika Jerry), A Last Illusion, Gutter Ballet (Nathan James), Misery (Jeff Scott Soto), Mephistopheles´Return (Rob Evan), Mozart/Figaro, Sparks (Jeff Scott Soto), The Hourglass (Andrew Ross), Someday (Kayla Reeves), Child Unseen (Kayla Reeves), Believe (Robin Borneman), Wish Liszt – Toy Shop Madness, After The Fall (Chloe Lowery), Wizards In Winter, All That I Bleed (Nathan James), Dreams Of Fireflies, Carmina Burana, Epiphany (Rob Evan), The Mountain, klávesové sólo, Beethoven, Requiem - The Fifth, Christmas Eve/Sarajevo 12/24
|
