Čekal by snad vůbec někdo, že se na Within Temptation nepoženou stovky (ba možná spíše tisíce) nadšených fanoušků? Asi těžko! Holandská star ostatně zvyšuje svou popularitu každou další deskou a ani aktuální novinka „Hydra“ není výjimkou. To, že se tedy kapele podařilo vyprodat pražskou Inchebu, nemohlo nikoho ani trochu překvapit. Člověk naopak mohl přemýšlet nad tím, zdali by nedaleká Tipsport Aréna nebyla pro kapelu takového formátu vhodnější. Nechme ale teď tyto myšlenky stranou a pojďme se věnovat samotným vystupujícím.
Večer odstartovala nadějná kapela Free Fall z Uherského Hradiště, jež to před domácím publikem neměla vůbec jednoduché. Drtivá většina přítomných totiž pouze znuděně přihlížela a jednotlivé skladby vždy ohodnotila jen skromným potleskem. A je to možná trochu škoda, protože Free Fall vlastně nepředvedli nic, za co by se měli stydět. Zatímco vokalistka Sabina Francová se prezentovala jistým (ač malinko opatrným) projevem, baskytarista a zpěvák Jindra Hráček mě zaujal svou dravostí a přímočarostí. Největší sílu jejich tvorby proto vidím v onom kontrastu mezi oběma hlasy, který nejlépe zafungoval třeba ve skladbě „Reality“.
S příchodem nizozemské hvězdy Within Temptation se v hale vytratila veškerá chladnost a atmosféra se v tu chvíli dala krájet. Hned úvodní „Let Is Burn“ ukázala, v jaké pohodě se teď kapela nachází a jak moc své nové fošně věří. Sharon den Adel byla od počátku vynikající! Zpívala čistě, se stoprocentním nasazením a i v těch nejvyšších tónech si počínala bez sebemenšího zaváhání. Její hlas navíc mrazil po zádech a fanoušci ji přímo zobali z ruky. Ostatní členové nezůstávali pozadu a po celou dobu působili uvolněně a překvapivě i odpočatě (což je vzhledem k jejich obrovskému vytížení obdivuhodné). Celkový dojem byl tradičně umocněn i vizuálním zážitkem, který zahrnoval efektní projekci či různé kouřové a ohňové efekty.
Velmi diskutovaným tématem se už před samotným vystoupením staly duety. Pokud by v nich byli přítomni partneři, koncert by měl samozřejmě úplně jiný rozměr. Nicméně vynechat skladby jako „Dangerous", „Paradise“ či „And We Run" by byla podle mě velká chyba. Osobně je totiž považuji za největší pecky z aktuální desky, takže pouštění hlasů z reproduktorů toleruji a chápu. Kromě nejnovějších kousků kapela zahrála i starší věci, které během svého minulého turné téměř nehrála. Řeč je o písních „The Cross“, „See Who I Am“ a „Jillian“. Naopak po dlouhé době nezazněla „Our Solemn Hour“.
Za úplný vrchol si každopádně dovolím označit starší povinné hitovky „Mother Earth“ a „Ice Queen“, bez kterých bych si už koncert Within Temptation ani nedokázal představit. Jaká škoda, že se ale stále zapomíná na skvělý debut „Enter“. Taková „Pearls of Light“ by celý setlist neskutečně osvěžila. Jenže Nizozemci se už dávno vydali jiným (řekněme „rádiovějším“) směrem. Ze tři roky starého počinu „The Unforgiving“ proto zahráli až čtyři skladby, nechyběla ani jedna „popová“ předělávka „Summertime Sadness“ od Lany Del Rey.
Within Temptation v Praze opět potvrdili pověst nadstandardní koncertní formace, která se může chlubit zpěvačkou těch nejvyšších kvalit. Jestli má tedy metal svou královnu, je jí bezpochyby Sharon den Adel!
Setlist: Let Is Burn, Paradise (What About Us?), Faster, Silver Moonlight, Edge of the World, Shot in the Dark, In the Middle of the Night, Dangerous, And We Run, Tell Me Why, See Who I Am, Stand My Ground, Jillian (I’d Give My Heart), The Cross, Roses, Ice Queen, Fire and Ice, What Have You Done, Summertime Sadness, Mother Earth
|
