Česká metalová scéna nikdy neměla na růžích ustláno. Pokud vynechám matadory Arakain, Citron či Kreyson, tak je úspěšných (čistě metalových) kapel na české scéně jako šafránu. Do rukou se mi dostalo minialbum muzikanta Daniela Kroba a ve mně náhle svitla malá naděje, že by se mohlo něco změnit.
Je sice pravda, že jeho předloňský bezejmenný debut na mě příliš dobrý dojem neudělal. Chápu, že Daniel Krob dostal opět chuť hrábnout do strun a zařádit si (po úspěšném turné Arakain Memorial se tomu ani nedivím), ale co ho přivedlo k tomu, aby se ujal i zpěvu, to je mi skutečně záhadou. Mnozí se mnou třeba souhlasit nebudou, ale domnívám se, že pokud by jeho věci nazpíval někdo jiný, tak by byl celkový dojem z jeho věcí o poznání lepší. Mnoho (jinak poměrně kvalitních) skladeb tak dostalo pěkně na frak. Přesto jsem však na albu ocenil radost z hraní, které jde Krobovi skutečně na jedničku.
Jak tedy dopadla letošní ochutnávka v podobě EP s názvem „Šachmat“? Nebudu chodit okolo horké kaše. Mám z ní podobný pocit jako z předešlé desky. Instrumentálně se nahrávce nedá nic vytknout a zvukový kabátek mě celkem příjemně překvapil. Problém však vidím v tom, že si Daniel Krob zřejmě myslí, že jeho zpěv je pro skladby ideální volbou.
Přitom skladby samotné nejsou vůbec špatné (pokud vynecháme neskutečně klišovité texty). Perlou tohoto minialba je bezesporu skladba „Jakej byl den“, která si již našla místo v mé hudební sbírce. Romantický slaďák, který mě skutečně mile překvapil. Instrumentální „Vítězná“ dodává posluchači skvělou náladu.
Zbytek alba je poctivý bigbít ve stylu kapel Citron či Sifon, který sice nepřináší nic nového, ale rozhodně neurazí (jen ten zpěv mě místy tahá za uši). Přesto mám stále při poslechu pocit, že se Daniel Krob bere až příliš vážně, a že si možná až moc věří.
Daniel Krob má nápady, ze kterých umí dát dohromady poměrně dobré skladby, které jsou sice plné hudebních klišé, ale je v nich cítit ta krásná věrnost k opravdovému českému bigbítu. Jen by se měl více věnovat kytaře a zapracovat na textech a zpěvu (nebo svůj post přenechat někomu jinému). Na druhou stranu dodávám – není to taková tragédie, že by vám z toho musely stát vlasy na hlavě. No, uvidíme, jak dopadne připravované album „Rock koně“.
|
