Jeff LaBar vždycky stál v rámci Cinderelly ve stínu svého kolegy Toma Keifera. Byl v podstatě psán jako sólový kytarista, ovšem většinu klasických sól bral na svá bedra vždy Keifer, který LaBara nepřipouštěl ani ke skládání a drtivou většinu materiálu tvořil sám. Možná i proto je s podivem, že kytarista začíná vystrkovat růžky až devětadvacet let poté, co se k Cinderelle, kterou dva roky předtím zformoval Keifer s basistou Ericem Brittinghamem, připojil.
Ona vlastně Jeff LaBar mohl být jednou velkou neznámou. Jak bude znít sólová deska Toma Keifera, bylo v podstatě jednoduché uhádnout. Ten si drží svůj styl už dlouhá léta a se Cinderellou z něho neuhnul ani v době, kdy vydávala album „Still Climbling“, což byla ve své době takřka komerční sebevražda. Jenže Jeff? Co o něm člověk ví? Ano, dobře, je to kytarista Cinderelly. Ale pro tuhle kapelu nikdy nesložil jedinou skladbu a vždy jen nahrával to, co mu velký šéf Keifer povolil. Proto teď máme jedinečnou příležitost posoudit, jaký je LaBar obratný skladatel.
Jeffovi je dnes jedenapadesát let a proto člověk od něho už nečeká žádné stylové kotrmelce. Skoro třicetileté angažmá v Cinderelle na něm samozřejmě (byť se na utváření jejího soundu podílel pouze malou měrou) muselo zanechat stopy a právě podle toho také jeho sólový debut „One For The Road“ zní. Hned zprvu musím poznamenat, že mě zklamalo, že Jeff natočil pouze sedm věcí a dvě z toho jsou jen krátké instrumentálky. Je to škoda, protože pětice zde prezentovaných skladeb odhaluje, že i LaBar má v sobě silný skladatelský potenciál.
Úvodní „No Strings“ a hned je slyšet, kdo to vlastně hraje. Typický Popelčin zvuk, jaký je třeba znát ze slavné „Gypsy Road“, se proplétá celou skladbou a my můžeme zjistit, že LaBar není jen dobrým kytaristou, ale i ucházejícím zpěvákem, který samozřejmě nemá tak charismatický hlas jako jeho kolega Keifer, ale na hudbu, jakou hraje, je jeho zpěv dostačující. To se projeví zejména v baladické (také v podstatě typická Cinderella z období „Heartbreak Station“) “Hello Or Goodbye“, kde nosový LaBarův hlas má své neopakovatelné kouzlo. Občas kytarista překvapí jako v podobě skladby „Nightmare On My Street“, což je reminiscence na Novou vlnu britského heavy metalu, ale posléze ukazuje, že nejlépe se cítí v blues/hardrockových kolejích, kterými v podobě titulní „One For The Road“ celou kolekci uzavírá.
Když jsem před rokem a půl psal, že „The Way Life Goes“ od Toma Keifera by klidně mohla být pátou deskou Cinderelly, tak „One For The Road“ zní jako skutečná sólovka. Se všemi klady i zápory. LaBar na ní konečně odhalil, co v něm je a že není jen tím, kdo nahrál pár kytar na „Gypsy Road“ nebo „Don´t Know What You Got (´til It´s Gone“). Pro fanouška Cinderelly nezbytnost, pro ostatní příjemný relaxační poslech práce člověka, který ví, co hraje.
|
