Patnáct let od prvního alba a deset let od vydání přelomové desky „Nattföd“ přimělo Finntroll vyrazit na oslavné turné právě k druhé zmiňované události. Ačkoliv z původních členů zůstávají v kapele pouze tři, každá nová deska dává znát, že jsou Finntroll rok od roku v lepší formě a je to vidět i na jejich vystoupeních. Jen škoda, že pražský koncert připadl na pondělí a tudíž návštěvnost nebyla ani zdaleka taková, jakou by si kapela (potažmo i předskokani HateSphere a Profane Omen) zasloužila. Publikum ale nakonec předvedlo nakonec takový kotel, že to působilo, jako by byl plný klub.

Finští kolegové Profane Omen obsadili stage jako první. Bohužel v tu chvíli ještě v klubu nebylo tolik lidí, jako po zbytek večera. Tenhle trend jsem zatím pozorovala především v jiných zemích – fanoušci dorazí až na hvězdu večera a předkapely jsou tak odsouzeny hrát pro minimum lidí, kteří se dostaví již na zahájení. Ale zdá se, že se takové chování již objevuje i u nás. Kapela se nenechala odradit a rozjela to i pro ty čtyři ne úplně plné řady přítomných. Profane Omen vznikli někdy okolo roku 2000, ale až s rokem 2006 naservírovali světu první plnohodnotnou placku a od té doby čeří vody finského metalu. Kombinace melodického technického deathu a groovu je pro Finsko celkem typická, příjemně se však poslouchá a na klubová pódia se hodí. Jako zahřívací kolo byli Profane Omen dobrou volbou, jen škoda, že se o tom nepřišlo přesvědčit víc návštěvníků. Nutno podotknout, že nejlépe zvládli kontakt s publikem ve chvíli, kdy kytarista hopsnul do publika a hrál mezi lidmi. Je vždy příjemné vidět, že se kapela křepčících fanoušků nebojí.

Přestože Dánové HateSphere nejsou na scéně o moc delší dobu, první desku datují do roku 2001, má jejich jméno již poměrně větší váhu. Na zahraničních festivalech se často objevují v soupiskách a i naše publikum se ve Futuru už se začátkem jejich show rozrostlo o hezkých pár pařících hlav. Hudba Hatesphere je na jednu stranu dravější a drsnější, méně melodická, než u předchozí kapely, na druhou stranu to dělá show živější a agresivnější, a potom dle toho vypadá i kotel. Navíc když zpěvák Esben (jeden z novějších členů, protože ani u Hatesphere nezůstal kámen na kameni) prokládal písničky hláškami, získával si publikum na typické české „Na zdraví!“ a dodával tím jejich vystoupení nový rozměr. Stejně jako věčně se šklebící a smějící kytarista. Možná, že se mezi fanoušky našlo i několik jedinců, kteří přišli ten večer právě na Hatespehere. A rozhodně neprohloupili, neboť kapela předvedla plnohodnotnou zábavnou show a rozproudila atmosféru natolik, že když nastoupili Finntroll, fanoušci už byli natolik natěšení, že švédsky zpívajícím Finům stačilo jen mávnout rukou, aby jim zobali z ruky.

Ačkoliv se jedná o výroční turné k vydání alba „Nattfödd“, fanoušci nepřišli ani o další skladby z diskografie Finntroll. Největší úspěch ale pochopitelně sklidila sklaba „Trollhammeren“, taková trollí hymna, také „Nattfödd“ a z novějších počinů „Solsagan“ z desky „Nifelvind“. Ačkoliv před koncertem zpěvák Vreth působil jako klidný milý chlapík, na pódiu se z něj stal opravdový troll. Nepamatuji si, že by v minulosti dělal tolik skopičin, jako v pondělí večer, kdy se naprosto dokonale vžil do své role. Po pódiu hopkal sem a tam, předváděl podivné taneční kreace. Zbytek kapely nezůstával pozadu, ale pódium ve Futuru nedává příliš prostoru k tomu se předvést v plné parádě. Další bod navíc mají Finntroll za image. Špičatá ouška jsou v každém případě slušivá a v současnosti je pro kapely, které se chtějí dostat do širokého povědomí, vzhled také důležitým prvkem. Čím rozpoznatelnější kapela je jak hudebně (s čímž Finntroll rozhodně problém nemají), tak vizuálně, tím lépe. Kromě alba „Nattfödd“ také trollové představili nového bubeníka, který zvládal jak rychlejší, tak techničtější pasáže, takže ode mě další palec nahoru za tuto volbu. Show Finntroll byla poměrně dlouhá, ale ani na chvíli nenechala rozdivočelé publikum vydechnout. Finntroll sehráli svoje role perfektně, neboť po koncertě už Vreth zase působil jako milý, slušný a tichý mladík a po známkách pódiového trollismu nebylo ani památky. Pondělí nepondělí, publikum si koncet absolutně užilo a ti, co nedorazili, rozhodně prohloupili. Jenže s frekvencí, s jakou se u nás Finntroll objevují, se na ně v relativně blízké době můžeme určitě těšit znovu.