O tom, jakému žánru se věnují Purple Nail, nemůže být pochyb již při prvním pohledu na obálku alba „Embrace The Dark“. Tihle Švédi, kteří debutovali předloni s albem „Night Lights“, do aktuálního dění v gothickém rocku zapadají nejen svojí posmutnělou muzikou, ale i tím, že v jejich čele stojí zpěvačka se silně melancholickým hlasem. A tak nás čeká padesátiminutové bloumání krajinou smutku a zklamání.
Skupina si libuje především ve středním tempu. I když se některé skladby pohybují až v metalových vodách, nečekejte nic ostrého nebo agresivního. Purple Nail nekoušou. Hodně se mi líbí tesklivé kytary, díky kterým je ta smuteční atmosféra maximálně uvěřitelná a částečně i odkazující na legendu melancholického rocku Katatonii (z období desky „Tonight’s Decision“), zejména pak ve skladbě „Precious Pearls“. „Sister of Fight“ by se zase hodila někam na album Sisters of Mercy.
Zpěvačka Lady Crow se svým hlasem a stylem zpěvu může odkazovat hned na několik kolegyň z metalového světa, dejme tomu Liv Kristine nebo dokonce Tarju Turunen. I když na rozdíl od těchto dvou „hvězd“ nedisponuje originálním nebo jasně rozpoznatelným hlasem a není rozhodně tak technicky precizní, dokáže prodat emoce a k hudbě Purple Nail skvěle pasuje.
Handicapem téhle desky je je fakt, že žádná ze skladeb nijak nevyčnívá, nedokáže strhnut a album tak nemá pořádný hit. Přesto vidím u Purple Nail prostor na to vypracovat se a vyvíjet. Dobrá zpěvačka, dobré kytary a hlavně uvěřitelná atmosféra. Lépe poskládané písně, zajímavější kompozice a trochu více pestrosti a máme tu kapelu s potenciálem šlapat na paty tahounům žánru. Zatím tedy příjemný, ale nijak strhující poslech.
|
