V kalendáři stál druhý duben 1976, když se kapela poprvé za svou kariéru vydala za hranice Austrálie. Zamířila přímo do Anglie, kde právě explodovala punková hysterie. Když ovšem AC/DC do Spojeného království dorazili, zjistili, že celé naplánované turné se zřítilo jako domeček z karet. Měli jej absolvovat po boku Back Street Crawler, jenže vůdčí osobnost této kapely, kytarista Paul Kossoff při letu do New Yorku zemřel na palubě letadla poté, co si do žíly vpálil zlatou. „Ta píča Paul Kossoff nám posral první turné,“ hřímal Bon v tisku. Nezbylo nic jiného, než domluvit angažmá v místních klubech. V té době už kapela měla natočené album „Dirty Deeds Done Dirt Cheap“. To však bylo ještě v trezoru a management z něho uvolnil pouze skladbu „Jailbreak“, ke které kapela natočila před svým odjezdem na starý kontinent klip.
Samotná deska pak vyšla dvacátého září 1976, v době, kdy kapela už měla za sebou nejen koncertní úspěchy v Anglii, ale i v kontinentální Evropě. Měla přetěžký úkol. Byla první (když nepočítáme mezinárodní album „High Voltage“ složené z prvních dvou alb), která vyšla i za hranicemi Austrálie. I když posléze s jiným pořadím skladeb, kde chyběl „Jailbreak“, naopak navíc byla „Love At First Feel“, ale i tak „Dirty Deeds Done Dirt Cheap“ je pro kariéru AC/DC velice důležitým albem.
I když je ze zpětného pohledu jasné, že se jedná o trochu slabší a méně hitové album než bylo „T.N.T.“, je „Dirty Deeds Done Dirt Cheap“ dalším albem, bez kterého by mozaika AC/DC nikdy nemohla být úplná. Už jen proto, že titulní a zároveň i úvodní skladba „Dirty Deeds Done Dirt Cheap“ je dodnes jasnou koncertní tutovkou a jednou z nejznámějších skladeb kapely. Zbytek desky, i když samozřejmě ještě nesklouzává k průměru, jako kdyby stál v pozadí této skladby. Přitom velice dobře na tehdejších vystoupeních bodovaly věci typu „Problem Child“ nebo „Squealer“.
Album má i své trochu klidnější tváře. Na „T.N.T.“ to byla „The Jack“, jenž ukázala lásku kapely k čistému blues. Tady máme hned dvě takové věci. Jednou z nich je „Big Balls“, která je opět typickým příkladem té Bonovy kanální poezie, kde právě zpěvák exceloval svým neurvalým projevem. Druhou je „Ride On“, jenž odkrývá úplně prastaré bluesové kořeny a staví na postupech, které mohl hrát i ve třicátých let Robert Johnson.
„Dirty Deeds Done Dirt Cheap“ působí celistvě a sevřeně. Možná místy až trochu nepřístupně a to byl možná důvod, proč ho nová firma kapely, Atlantic, odmítla vydat v Americe, protože si nebyla jista, jak by zaoceánský trh kapelu ražení AC/DC přijal. Album se tak svého vydání dočkalo až o pět let později. V době, kdy už bylo všechno jinak. AC/DC byli sice hvězdami světové velikosti, ale už u toho nebyl Bon. Právě v době „Dirty Deeds Done Dirt Cheap“ vznikla skladba „Carry Me Home“, která se nakonec na desku nedostala. Ta pojednává o tom, že Bon už přestává mít svůj alkoholový problém pod kontrolou a ve skrytu vyjadřuje obavu, že se zpěvák jednoho krásného dne uchlastá. Jak prorocké…
|
