 „Supergroup“, skupina tvořená zasloužilými muzikanty, vždy láká k poslechu a fanoušek od ní mívá nemalá očekávání. Do této situace se dostávají s albem „As Daylight Breaks“ pánové Urban Breed, Roland Grapow, Thomen Stauch, Mario Lochert, Jan Vacik a Dominik Sebastian pod hlavičkou Serious Black. Očekáváte-li fenomenální spojení Blind Guardian s Masterplan či prvotiny Bloodbound, může se dostavit částečné zklamání. Žádná pompa, žádná zbytečně přehnaná megalomanie, avšak ani žádná cílená prvoplánovost. Serious Black se nesnažili nahodile na sebe namontovat prvky jednotlivých kapel, ve kterých členové této nové formace působili jen tak pro efekt, naopak se jim podařilo složit příjemné a čerstvé nadprůměrné powermetalové album, přinášející zároveň umírněný dostatek oné velkoleposti.
Když se Mario Lochert, zakladatel kapely, rozhodoval, koho vybrat pro pozici zpěváka, bylo mu jasné, že potřebuje někoho se silným hlasem, kdo bude schopný nejen vést melodie kupředu, ale zároveň se na nich nechat i unášet. Urban Breed má tak silnou barvu hlasu, že se ve většině kapel, kam zavítal, projevuje jeho vokál jako jasný dominant skladeb, upozaďující jejich melodii. U Serious Black se podařilo najít zlatou střední cestu, kdy se jak zpěv, tak hudba prolnou ve správné harmonii, několikrát dokonce Urban mění svou klasickou polohu a dává tak prostor jiné perspektivě.
Album rozjíždí silná melodická rychlá urbanovina „I Seek No Other Life“, kde muzikanti a skladatelé uvádí posluchače do alba pravým powermetalovým nášupem, majícím vše potřebné. Nosnou melodii, úderný refrén, výrazné klávesy i bicí. Stejně jako následující hit „High And Low“ – ještě melodičtější se zapamatovatelnějším refrénem, perfektně zvolený singl alba, kde Urban Breed je jasným tažným koněm (jeho hlas přeci jen patří mezi ty nejzajímavější a nejpříjemnější). Přestože se nabízí myšlenka, že kapely, kde se otiskl jeho hlas, znějí podobně – ať už Bloodbound, nebo Trail of Murder, nemůže kapela stavět jen a jen na vokálech a Serious Black do toho po hudební a skladatelské stránce dávají hodně . „Sealing My Fate“, klavírem uváděná balada, po neobvyklých nádherných tónech přitvrzená ve střednětempou lahůdku, kde se ozývá kytara jako hlavní nástroj, instrumentální vsuvka „Temple Of The Sun“, stejně jako následná „Akhenaton“ patří mezi temnější hlubší prvky alba, velkolepěji vyšperkované.
 Že klavír hraje ústřední roli, je zřejmé i ze skladby „My Mystic Mind“, která nabízí úvahu, jak by mohla znít kombinace s Angrou. Pravá balada, kde se z Urbanova krku line zlato v jiné poloze, než je u něho zvykem, je titulka „As Daylight Breaks“ opět zavánějící kombinací Angry a opírající se o klavírní motiv dlouho nedoceněného Vacíka. Menším mínusem je nepříliš variabilní, leč chytlavá „Setting Fire to the Earth“. Závěrečná „Older And Wiser“ je tradiční powermetalovou chytlavou odsypávající skladbou a až nechtěným závěrem alba – co dál? Dál už nic? Dobrá tedy, opakování.
Pokoušíte se hodit Serious Black do škatule s ostatními Breedovými projekty? Nesnažte se. Serious Black jedou po vzoru Avantasie, či Kamelot – dynamická epická práce podpořená skvostnými hudebními výkony. Ty je však trochu nutné podpořit pořádnými repráky, nebo alespoň výše vytočeným volume, jinak
nemusíte desku dostatečně docenit. „As Daylight Breaks“ je skvělé melodické powermetalové album, křičící: Přidejte si mě do sbírky!
|
