V nedávné recenzi (dle mého názoru nejlepšího) alba „Crossroads“ této švédské kapely jsem si posteskl, že se na následných počinech malinko vytratila chytlavost a nastoupilo průměrné kompoziční schéma. Je mi proto velkým potěšením konstatovat, že aktuální fošna „Sacred Fire“ ztracený dech opět chytla, a přinesla vydatnou powermetalovu krmi, po které sice nebudeme chtít „Vypravěči“ udělit michelinskou hvězdu, ale nasyceni bychom měli být více než příjemně.
Věci se totiž přestaly zbytečně komplikovat (viz vlivy moderny na minulé desce „Dark Legacy“) a opět se jede v tradicionalistickém duchu, který jde klukům od ruky (nohou a hlasivek) stejně nejlépe. Převažují střednětempé skladby, jejichž armaturou jsou řezavé riffy (jež nejednou evokují tvorbu Running Wild) a hutná struktura, kterou však dříve či později uvolní nějaký příjemně melodický prvek. V první skladbě je to sólo, ve druhé sólo a refrén, ve třetí zase refrén a takto bychom mohli pokračovat až do konce playlistu. Na druhou stranu je nutné zmínit, že to více funguje v první polovině desky, v té druhé už nastupuje určitá kompoziční repetice, což se týká zejména songů „The Army Of Southerfell“ a „Curse Of The Seven Seas“, u které snaha o veselejší pojetí funguje jen napůl.
Nutným vkladem pro dynamickou přitažlivost je rytmická variace, kterou v případě alba „Sacred Fire“ zajišťují tři rychlovky a rovněž (Švédy tak oblíbené) valčíkové tempo, jež tu a tam protančí některou z písní, v čele se zdařilou baladou „Coming Home“. První spídovku najdeme pod názvem „Serpent Eyes“, zbylé (a ještě lepší) dvě se pak ukrývají v samotném závěru díla, které díky tomu graduje ve velkém stylu. Ať je to adekvátně nazvaný kus „Let Your Spirit Fly“ nebo poslední „God Of War“, vždy jde o skvělé žánrové momenty, kvalitativně málem navazující na (pro mě) kultovní položky z prvních dvou alb (např. „The Unknown“, „Ambush“ či „Book Of Mystery“). Na jejich vrcholnou kulervoucnost jim ale přece jenom pár kroků schází. Pokud však budeme mluvit o desce jako celku, musíme ocenit tvůrčí kompaktnost, řadu velmi slušných melodických momentů a zejména znovunalezení vnitřní integrity. Dobré album!
|
