Ač jsem velký fanoušek a obdivovatel holandské metalové scény, kapela Stream of Passion nikdy nepatřila mezi mé favority (a to dokonce ani v době, kdy v jejích řadách ještě figuroval její zakladatel Arjen Lucassen). I tak mě vývoj této formace zajímá, a tak není divu, že aktuální novinka „A War of Our Own“ si v mém přehrávači našla své jisté místo. Album je speciální v tom, že vyšlo díky tzv. crowdfundingu, kdy na jeho vydání přispívali samotní fanoušci. Jak se jim tedy nakonec kapela odvděčila? Asi podle očekávání.
„A War of Our Own“ je velmi příjemná a posluchačsky nenáročná deska, jejíž dominantou je bez diskuzí mexická zpěvačka Marcela Bovio, která vnáší do hudby spoustu zajímavých prvků. Její tvárnost, emocionalita a i určitá „exotická“ hravost jednoznačně patří k vrcholům současné tvorby Stream of Passion. Na pestrosti jejího rejstříku se navíc podílí i její rodná španělština, která sice nemá tolik prostoru jako angličtina, její význam je v celkovém dojmu ale velmi podstatný. Příkladem budiž skladba v latinskoamerickém rytmu „Delirio“, která je kompletně nazpívaná právě španělsky, či píseň s názvem „Exile“, v níž uslyšíme oba jazyky zhruba ve stejné míře. Její původ je na albu hodně cítit – a to nejen z jejího projevu, ale i z celkového hudebního podkladu.
Ten tím samozřejmě dostává svůj charakteristický odstín, díky kterému se kapela posluchači snadno odliší od podobně zaměřených interpretů nejen ze země tulipánů. Hudba je na mnoha místech navíc hodně jemná a intimní (za srdce chytají obzvláště klavírní pasáže nebo smyčcové podkresy), zároveň ale nepostrádá ostrost a ten správný důraz.
Co ale desce trochu chybí, jsou nějaké výraznější momenty. A nemusí to být nutně snaha o hitové zaměření. To ostatně Stream of Passion trochu mají (i když to rozhodně není jejích prioritou). Mám na mysli spíše nějaké překvapivé hudební zvraty, které by dokázaly člověka přikovat u poslechu celých šedesát minut. Na takovou porci bohužel kapele chybí nějaký pořádný „bum" efekt. Takhle nám z toho vychází „jen“ dvanáct vyrovnaných skladeb, u kterých si budete podupávat do rytmu, do paměti se ale nijak zásadně nevryjí.
Stream of Passion v mých očích stále zůstávají kapelou, která v Nizozemsku hraje spíše druhou ligu, byť s prvoligovou zpěvačkou. Jenže ani to vlastně není vůbec špatné …
|
