Crimson Sky, gothic/doomová kapela z Ukrajiny, existují už sedmnáct let a tak by člověk čekal bohatou diskografii. Jenže kapela byla dlouhá léta jen lokální skupinou a na několik let byla jejich činnost přerušena. Teprve v roce 2010 se vrátili na scénu a konečně začali i vydávat nahrávky. Dva digitálně vydané singly a jedno řadové album. Nyní vydávají druhé s názvem „Transcendental Trip“ a rozhodně se opět jedná o kvalitu.
Gotický doom metal je poměrně specifický žánr, ve kterém se moc neexperimentuje a tak v podstatě vždy víte, co můžete čekat. Podmanivé melodie, hutné riffy, melancholii, střídání hrubého i něžného zpěvu a silnou atmosféru. To vše Crimson Sky mají. Aby však kapela byla něčím výjimečná, potřebuje ještě osobitost. Tady jjsou tihle Ukrajinci někde na půli cesty.
Úvodní „Searching For Light“ se rozvíjí pomalu a takřka lenošivě. Váhavá rytmika a plazivé riffy pozvolna oživí smyčce a poté i growling zpěváka a kytaristy Bohdana. Crimson Sky však není žádná nuda a tak se hudba postupně mění a přibývají nové melodie, riffy jsou kousavější a rytmika živější. A pak přibyde i soprán zpěvačky Myroslavy. Její projev není přehnaně operní, ale má v sobě rozpoznatelnou melancholii a uvěřitelnost. A stejně i jako v dalších skladbách mají Crimson Sky skvěle zmáknuté konce písní, které nevyznívají do ztracena, ale naopak houstnou a vrcholí.
Ve „Split Mind Wraith“ dostane Myroslava daleko více prostoru a myslím, že vás přesvědčí o tom, že je dobrou zpěvačkou s emocemi a pestrým projevem. Zde se i projevuje perfektně dotažená symbióza symfoniky, lehké gotiky a doom metalu. Na albu jsou i dvě krátké instrumentálky – „Blind Alley“ a „Cought By Rain“, které trochu dají odpočinout od hutného metalu.
Prostředek alba obsahuje dvě poměrně dlouhé kompozice „Mag Mell Osmose“ a „Ember Of Deities“, které jen potvrzují nastolenou kvalitu. Crimson Sky nikam nespěchají, nýbrž ve svých skladbách postupně rozvijí nápady a budují atmosféru, aby poté přišli se silným závěrem. Ve druhé jmenované potom dominuje growler Bohdan a pořádně tlačí na pilu. Na albu se snaží o pestré využití svého „chrčáku“, ale je pravdou, že ne vždy se mu povede vydat z hrdla zrovna povedený zvuk, jinak jde o ale velice dobrý výkon. Rovněž musím ocenit práci se symfonickými pasážemi. Není jich až tolik a nejsou až tak výrazné, přesto nepostrádají dobrý nápad a fungují zde jako velice kvalitní koření.
To co doposud padlo o předchozích skladbách, se dá říci i o závěru desky. Kapela má prostě styl, kterého se drží a jasně daný rukopis skládání. Pomalý začátek, středná výrazná pasáž, pak například kytarové sólo či orchestrace a následně vyvrcholení skladby. Dá se říci, že jsou tedy poměrně čitelní, ale přesto to funguje skvěle a v žádném případě to nevadí. Navíc v poslední „Quinta Essentia“ zazní dokonce francouzský šanson a saxofon. Velice oživující záležitost.
Proč tedy nedat ještě vyšší hodnocení? Chybí něco navíc. Pořád slyším „velké“ kapely doom metalového žánru, jako například My Dying Bride, Shape Of Despair nebo Draconian. V tomhle žánru je těžké nepřipomínat například výše zmíněné kapely a každý není Swallow The Sun, kteří poměrně dost experimentují s prog rockem. Crimson Sky natočili výbornou desku. Není však vyjímečná nebo nějak zásadní. Přesto si myslím, že by ji neměl minout žádný fanda gothic doom metalu a já se budu těšit na další pokračování.
|
