Rok se sešel s rokem a máme tu další nahrávku od A.c.o.D. Vloni to bylo EP „Another Path“, letos už plnohodnotné album „II The Maelstrom“. Sami říkají, že hrají „blended“ metal (míchaný metal) a já dodám, že jde především o mix deathu a thrashe. Minulé EP mne nadchlo a v recenzi jsem psal, že pokud se jim takhle povede i dlouhohrající deska, mohou se dostat mezi metalovou první ligu… Tak tedy – tohle ještě musí počkat. Přitom zkušenosti už mají a o desku se postarali takoví maníci jako Shawter z Dagoby (rovněž se objeví i jako host ve skladbě „Unleash The Fools“) a Damien Rainaud (studio Logana Madera z Machine Head). Proč se tedy A.c.o.D. „průlom“ mezi elitu nevydařil?
Prvním důležitým faktem je to, že všech pět skladeb z loňského EP je i zde. To mne trochu překvapilo, čekal jsem zcela nový materiál, i když „Another Path“ je skvělý otvírák desky. Jenže skladby jsou znovu nahrány a to i zejména díky tomu, že v kapele už nepůsobí druhý zpěvák Thier, který měl na starost čisté vokály. V nových verzích tedy čistý vokál nenajdete, až na výjimku v „Unleash The Fools“, ale tam se tedy moc nepovedly. Je to trochu škoda, ten čistý zpěv mi tu chybí. Na druhou stranu jsou nové verze přímočařejší a celkově se zdá, že se A.c.o.D. rozhodli jít „tvrdší“ cestou. Valivý thrash metal často sklouzává k death metalu a k tomu přispívá Fredův growling, jde však o moderní thrasing a death metal se špetkou coreu. Další věc, co nahrávku sráží, je nepřiměřená stopáž. Třináct skladeb a téměř hodina je prostě na tuhle hudbu hodně. Nebo na tuhle kapelu. Mít album o dvacet minut méně, tak je to o dost údernější a pocit z poslechu by byl lepší.
I když jsou skladby z EP pozměněné, pořád jsou velice dobré. Některé nové skladby se také poslouchají dost dobře, jako například „Ghost Memories“ s hostujícím Björnem Stridem ze Soilwork (ten chlap snad hostuje už všude). Perfektní úvodní riff a kvalitní nálož melodického death metalu. Fred a Björn si s tím pěkně vyhráli a nejenom tahle skladba má perfektní riff. Těch na albu najdete spoustu. Hodně se mi zalíbila dvojice „Cold“ a „Death Breath“. První z nich je hodně silová a vlastně dost jednoduchá věc. Nic složitého, prostě riffy masírují sluchovody a Fredův vokál zní brutálně. Druhá jmenovaná zaujme kulometným riffem a bicími a je naopak trochu složitější. Neustále se mění tempo, skladba nestojí na místě. To se mi právě líbilo na EP. Hudba byla sice extrémní, ale košatá. To se na novince trochu vytratilo.
„II The Maelstrom“ je dobrá deska plná moderního thrash/death metalu, ale je dle mého až přeplněná. Má skvělý zvuk a pohybuje se na rozhraní mezi „skvělými a svěžími“ momenty a těmi „tuctovými či slyšenými“. Dávám nadprůměrnou známku, kdyby byla deska trochu kratší, dal bych i víc. Rovněž jsem musel přihlédnout k minulému EP, které jsem ohodnotil velice štědře. Kapelu budu rozhodně dál sledovat a přeju jim, ať se příště zadaří lépe – potenciál rozhodně mají.
|
