Ha, Satan… Tahle kapela zdobila v osmdesátých letech nejednu džísku a nejeden školní penál. Měla provokativní jméno, hrála tehdy velmi populární Novou vlnu britského heavy metalu a jejich debut „Court In The Act“ měl hodně vyvedený obal. Jenže oproti veličinám NWOBHM Iron Maiden, Judas Priest nebo Saxon nebyli Satan nikdy nijak zvlášť dobrou kapelou. Hráli druhé až třetí housle a proto také v osmdesátých letech nestihli vydat víc než dvě alba, která sice dodnes kdekdo cituje jako klasiku NWOBHM, ovšem jen hluchému ujde, že to opravdu nikdy noví Maideni nebyli. Navíc jejich věčné čachry s názvem (jednou Satan, potom Blind Fury nebo Pariah) jim také nepřidaly.
Teď už jsou to zase nějakou dobu Satan a novinka „Atom By Atom“ je jejich druhá postcomebacková deska. Jak tedy zní? Jakpak by asi mohla tak znít? Prostě zní tak, jako když průměrná kapela Nové vlny britského heavy metalu nahraje album, které je plné průměrného metalu obstarožního střihu. S „Atom By Atom“ je to nachlup stejné, jako s dva roky starou nahrávkou „Life Sentence“. Kapela se nikam neposunuje, instrumentálně je vcelku na úrovni, vokálně to už taková sláva není (ale rozhodně se nejedná o žádný průser), skladatelsky se pohybuje spíše až pod laťkou průměrnosti.
Úvod, kdy vokalista Brian Ross zaječí do mikrofonu a vyvalí se překotně přes sebe vršené riffy (připomenou úchylnější chvilky Kabátu), bude potěšen opravdu jen ten, který při hodinách zdatně dřel kružítkem logo této party do školní lavice. I ostatní skladby pak pokračují podle stejné formule, navíc se zvukem, který by snad zdatnější zvukař dokázal vykouzlit i v roce 1984, kdy vyšel Satanu debut „Court In The Act“. Deska je naprosto bez jakéhokoliv překvapení a momentu zlomu, na který možná bláhově posluchač čeká. Ovšem… Jaký posluchač? Tohle album se těžko dostane do ruky někomu jinému než pamětníkovi Nové vlny britského heavy metalu. Posluchač téhle kapely s největší pravděpodobně ustrnul v polovině osmdesátých let, jako kapela samotná.
Je to tak, že komu se líbilo předchozí album „Life Sentence“, ten si s chutí dá i „Atom By Atom“. Já jsem před dvěma lety zmíněnou desku považoval za průměrnou a udělil ji podle toho po zásluze známku 5. Teď tomu není jinak. Jen pro opravdu skalní příznivce starého metalu. Pro ostatní ztráta času.
|
