“Death is certain, life is not…” Takový je podtitul již čtvrtého alba projektu After Rain s jednoznačným názvem “The Funeral March”, kterému plně odpovídá i silně melancholický obsah alba. A musím se přiznat, že v dobách, kdy vrchní hlava projektu Venca Votruba řediteloval našemu zinu, bych nikdy neřekl, že z člověka s takhle optimistickou a projasněnou povahou bude někdy padat tak pochmurná muzika. Inu, “…life is not…”
After Rain završují sedmý rok své existence a já s překvapením zjistil, že jsi o něm na stránkách zinu ještě vůbec nemluvil. Koukej to napravit a představ tenhle svůj projekt. Co ti za těch sedm let své existence projekt After Rain dal a vzal?
After Rain je temnotou a beznadějí prolezlý projekt, který si libuje ve smutné a atmosférické muzice. Je to projekt, který mi dal plno radosti a splnil mi řadu přání. Je to má vášeň. (úsměv)
S After Rain máš v posledních čtyřech letech frekvenci vydávání desek co rok, to deska. Navíc při porovnání např. první a poslední desky je zřejmé, že tvoje hudební nálady a chutě se neustále mění a vyvíjejí. Máš vůbec nějakou představu či vizi o tom, kam vlastně After Rain směřovat nebo jde o momentální zachycení tvých nálad a proto je každá deska v něčem odlišná?
Určitě se jedná spíše o momentální zachycení mého rozpoložení. Hudba je umění a správný umělec nikdy nemá jasnou vizi, prostě neplánuje a samozřejmě vůbec nekalkuluje. Nedokážu proto říct, jaká bude naše cesta v dalších letech. Nejsme komerce, ani nejsme pod žádným tlakem, abychom museli jet podle jasné šablony. Samozřejmě jsme si už vytvořili určitou tvář, charakteristický rukopis, kterého se nezbavíme a ani nechceme. Vždy budeme melancholičtí… Melancholii však můžeš vyjádřit mnoha hudebními prostředky.
A vycházíš při tvorbě skladeb z toho, jaké lidi plánuješ mít vedle sebe? A s tím souvisí i otázka, jaké vlastně – notabene po čtyřech deskách – máš s After Rain ambice, čeho by s nimi rád dosáhnul?
Samozřejmě záleží na charakteru nahrávky, ale od „The Sound Of War“ už máme víceméně stabilní sestavu. Nejsme každopádně standardní kapela, proto je na každém, zda se chce na natáčení podílet i nadále. A ambice? Jsem rád, když si naše muzika nachází fanoušky, když v někom probouzí emoce. To je pro mě nejdůležitější.
Aktuálně je venku deska „The Funeral Marches“. Můžeš jí blíže představit a nalákat na ní posluchače?
Myslím si, že je „The Funeral Marches“ prozatím nejméně přístupnou deskou After Rain, což ale osobně beru jako pozitivum… Je to nahrávka plná smutku, ale i radosti a naděje. Není to album pro povrchní posluchače, kteří si z každé mp3 pustí 30 sekund. Je to deska, kterou si pustíš večer a necháš se unášet její atmosférou. Vím, že dnes takových posluchačů už tolik není, ale o to více tě pak potěší, když se tací najdou. (smích)
Nová deska je určitým způsobem tematicky propojená tím, že na ní jsou jednotlivé songy věnované konkrétním dnům v lidské historii a mnohoznačný je i podtitul alba „Death is certain, life is not…“ Čím je pro tebe téma smrti zajímavé a podle jakého klíče jsi vybíral data, kterým jsi jednotlivé skladby věnoval?
Vybral jsem si osobnosti, které ve mně vzbuzují emoce. Osobnosti, kterých si moc vážím… Nic víc v tom není. Téma smrti je samozřejmě fascinující. Death is certain, life is not mluví samo za sebe. Života bychom si měli vážit, na druhou stranu chápu i lidi, jako je Laura, hlavní postava CD, která chce odejít, protože už jinak nemůže…
Vím, že jsi fanda do sbírání CD. Nepřijde ti z fanouškovského pohledu trocha škoda neumístit do bookletu alba i texty, aby měl posluchač k tvým skladbám ještě o něco blíž?
To je samozřejmě na dlouhé diskuze… Osobně texty v bookletech nevyžaduji. Mám rád, když mi pracuje představivost. Když odchytávám jednotlivé fráze a přemítám, co tím chtěl umělec říct. Celkově mám raději symboliku jednotlivých frází než celistvého textu. Na tom jsou ostatně postaveni i After Rain.
Podobnou frekvenci vydávání alb jako s After Rain máš i s Dark Angels. Je tedy nyní na řadě album tvojí druhé kapely?
Těžko říct, které album přijde dřív, ale předpokládám, že v roce 2016 vydáme jak nové After Rain, tak i Dark Angels. S Dark Angels nastupujeme do studia v září, s After Rain už máme roztočeno, ale s těmi je to vždycky proces na několik měsíců.
Vzhledem k tomu, ž se nemůžu ubránit dojmu, že tam, kde stylově kdysi začínali After Rain, tak přibližně tam jsou dnes Dark Angels, zatímco After Rain se od svých kořenů docela vzdálili, co je vlastně pro tebe rozhodující, vlastně i s ohledem na to, že v Dark Angles a After Rain jsou si velmi blízcí i personálně, pro rozhodování o tom, která ze skladeb bude patřit After Rain a která Dark Angels?
Že jsou Dark Angels tam, kde byli After Rain na debutu, příliš nesouhlasím. Ale chápu, že to tak na tebe může působit… Ačkoliv jsou obě kapely personálně propojeny, myslím si, že je mezi nimi velký rozdíl. Ano, spojuje nás určitá dávka melancholie, ale Dark Angels jsou přece jenom podstatně přístupnější. I v tomto případě však platí, že nikdy nevíme, kam nás další deska zavane, čehož je ostatně naše diskografie důkazem. (smích) Nápady vůbec neřeším. Desky After Rain tvořím systematicky, v tu chvíli nepřemítám, zda by nebylo lepší tento riff „přenechat“ Dark Angels. On je také rozdíl v tom, že zatímco After Rain jsou autorsky stoprocentně mí, Dark Angels jsou kolektivní práce, ve které skladatelsky převládá spíše kytarista Kuba Vondrka.
Vzhledem k tomu, že hudba After Rain je hodně melancholická, zádumčivá a pocitová, což mi až tak úplně nekoresponduje s tvojí povahou, prozraď mi, jestli potřebuješ na její tvorbu nějaké speciální podmínky nebo prostředí?
Ne, to vůbec… Hudba After Rain ze mě vychází naprosto spontánně. Možná právě muzikou dokážu úplně nejlépe vyjádřit své pocity. „The Sound Of War“, naše třetí deska je pro mě naprosto osobní. Tam je řečeno vše, a proto ji dodnes považuji za svůj dosavadní hudební vrchol. Mnoho lidí se mě ptá, jak je možné, že takový šílenec dělá tak smutnou muziku, ale pravdou je, že jsem hodně melancholicky a možná až introvertně založený. Nejspíš budu složitá osobnost. (smích)
V letošním roce se chystáte podpořit novu desku i minisérií koncertů. Co od těchto koncertů očekáváš? Přece jen je hudba After Rain hodně pocitová záležitost, která zřejmě přinese hodně netradiční koncertní atmosféru.
Koncerty jsou pasé. Rozhodl jsem se, že After Rain zůstanou i nadále studiovou záležitostí. Dokud se situace na scéně nezmění, nemá cenu s tak poslechovou záležitostí lézt na pódia. Ale kdo ví, bubeník Honza Kapák říkal, že až dodělá barák, možná něco spácháme. Takže tak za 30 let. (velký smích)
Rok 2015 je za námi. Když se ohlédneš, co pro tebe bylo z pohledu muzikanta, fanouška nebo i normálního kluka Vency Votruby top událostí 2015? Na co se těšíš a co očekáváš v roce 2016?
Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, celým světem letí informace, že zemřel Lemmy. To člověka dovádí spíše ke smutku, ale faktem je, že rok 2015 pro mě byl vyloženě šťastný a z uměleckého hlediska plodný. A rok 2016? Myslím, že ten povýším ještě na vyšší level, protože mě čeká plno důležitých věcí. Plánuji jednu novinku, kterou bych chtěl dotáhnout do konce, a zároveň uzavřu poměrně velký projekt, na kterém pracuji už dva roky. Stejně tak doufám, že uzavřením zmíněného otevřu pokračování zmíněného. A teď jsem to zamotal. (smích)
|
