Finové Dark The Suns před dvěma lety ukončili svou činnost.
Přesto nyní přišlo na trh kompilační album „Life Eternal“, shrnující jejich kariéru. Dark The Suns sice nikdy nepatřili mezi kdovíjak slavné spolky, ale v rámci žánru byli velmi zajímaví. Na „Life Eternal“ se tak dočkáte slušné porce gotického metalu, který ctí kořeny a zároveň není tuctový. Při poslechu jejich posmrtné kompilace si říkám, jak je možné, že nebyli mnohem známější.
"Life Eternal" je sestaveno ze tří alb a jednoho EP, vydaných v rozmezí let 2007 – 2010. Zvukově je nahrávka zcela vyrovnaná a zní velmi dobře. Už od prvního kousku s názvem „The Sleeping Beauty“ vás kapela vtáhne do svého hudebního světa. Ten není nijak zvlášť komplikovaný. Svižně podaný gothic metal klasického střihu s výraznými klávesami a jednoduchou melodií. Dark The Suns nehráli na žádnou bombastičnost nebo na symfonická pozlátka. V mnoha momentech připomenou klasiky gotického rocku The Sisters Of Mercy, jindy i trochu Fields Of Nephilim.
O většinu vokálů se postaral kytarista Mikko Ojala. Jeho growl příjemně kontrastuje s jinak poměrně neagresivní muzikou. Více než půlka skladeb je v rychlém nebo alespoň středním tempu, poslech desky proto příjemně odsýpá. V jednoduchosti je síla a zde to platí dvojnásobně. Mimo growlu se dostane i na ženský vokál, protože v posledních letech existence kapely dostala u mikrofonu více prostoru zpěvačka Eliisa. Krom ní občas zazní i zajímavý hlas baskytaristky Inky jako například v největší hitovce kapely „The Dead End“, která je klasickou ukázkou jejich tvorby. Krátká úderná pecka s výrazným refrénem a hezkou klavírní melodií. Dark The Suns umějí ale i pomalejší skladby a v těch se potom blíží chvílemi až k doom metalu, ovšem vždy s velkou podporou kláves. V „Walking With A Angel“ zazní i housle a Eliisa kapelu přibližuje téměř až ke Draconian.
„Life Eternal“ ukazuje kapelu jako velmi solidního zástupce gotického metalu v jeho původní podobě, i když Dark The Suns nepatří mezi jeho úplně zásadní interprety. Přesto kdo má rád klasický gotický metal, nabídne mu tahle deska příjemných čtyřicet minut zábavy.
|
