Ne vždy prvotní cíle a plány dopadají podle představ. Švýcarští Atomic Symphony měli být původně další symfonickou metalovou kapelou, místo toho se však nechali zlákat progem a dnes vzhlíží spíše k Dream Theater než k Epice nebo Nightwish. Abychom ale byli úplně přesní, jistý vliv obou posledně jmenovaných kapel lze v jejich tvorbě stále cítit. Prioritou už však není bombastičnost a filmová epičnost, nýbrž chytré a promyšlené skladby s komplikovanějšími rytmy a harmonií. Výsledkem je naprosto svěží a unikátní dílo, které dostalo název „Redemption“.
Atomic Symphony jsou zkrátka ve všem dost sví. Prvním a nejnápadnějším důkazem toho je zpěvačka Jasmin Baggenstos. Ta se ve svém projevu překvapivě podobá spíše svým mužským kolegům z branže (heh, vždyť já si fakt původně myslel, že to zpívá chlap) a vyhýbá se i sebemenším náznakům teatrálnosti. Její přínos je nepřehlédnutelný. Hlas se nádherně poslouchá zejména v klidnější pasážích, kde vyzařuje jak technickou čistotou a intonační precizností, tak potřebnou hudební empatií, která přináší do hudby duši a uvěřitelnost. V této souvislosti nutno pochválit chytře napsané vokální linky a cit pro neotřelé a silné melodie. Třeba takový refrén ze skladby „Abyss“ má až návykové účinky.
O to pozoruhodnější je fakt, že Švýcaři často operují s dlouhými kompozicemi a své největší zbraně používají nepředvídatelným, inovativním a nepodbízivým způsobem. To zahrnuje využití široké škály nálad a výrazových prostředků, časté dynamické změny a instrumentální výlety po vzoru svých progresivních idolů, nevšední postupy a neposledně i ony symfonické prvky, jež zde mají trochu temnější, o to však svěžejší podobu. K dobru pak Atomic Symphony můžeme přidat i obrovské nasazení, energii a skvělou týmovou práci, která si umí poradit s velkým počtem hudebních nápadů a jejich pospojováním tak, aby to bylo srozumitelné a efektní.
Vydat prvotinu na své vlastní náklady a tím výrazně promluvit do progresivní, potažmo symfonické metalové scény chce mít teda neskutečný přehled. Atomic Symphony z pozice úplného nováčka dokazují, že i zdánlivě nemožné se může stát skutečností.
|