Kusé internetové informace mluví o tom, že The Antilegendz je projekt chlápka jménem Mikki Grey z Belgie a že tohle jméno na tamní scéně funguje už od roku 1989. Pozdravpánbůh…! Je rok 2016 a Grey (záměrně nepíšu kapela, protože, jak to tak vypadá, tak si všechno nahrál sám) vydává album „Divorcing The Devil“, o kterém prohlašuje, že je na něj patřičně hrdý. Jako své vzory jmenuje plejádu celé kalifornské hairmetalové scény počínaje Mötley Crüe, L.A. Guns, přes rané Guns n´Roses a Faster Pussycat až k mistrovi shock rocku Alice Cooperovi. Potud by bylo všechno v pořádku.
Jenže hned jak začne „Divorcing The Devil“ hrát, přichází šok. První tóny připomenou někdejší hairmetalové desperáty, když se v první polovině devadesátých let zhlédli ve flanelových košilích a seattleskému soundu, jenže pak přichází zjištění, že tohle od The Antilegendz nebyl žádný úmysl, ale znouzectnost, protože instrumentální stránka celého alba je tak chabá, až se dá mluvit o totální ostudě. Kytarové party jsou zahrané tak děsivě, až je to někdy na hranici fyzického utrpení. Grey občas sóluje přes celou písničku, ovšem na takové úrovni, že i leckterý začínající patnáctiletý klouček je na tom podstatně lépe.
Nakonec se nemá smysl bavit ani o songwrittingu, protože zde není nic, co by nebylo k slyšení v rozmezí let 1986 až 1989 a v kvalitě, které je totálně neporovnatelná. Vrcholem utrpení jsou tak skladby jako „Sleaze The Street“, kde vokalista ve slokách svým hlasem kopíruje upižlaná kytarová sóla, kterými posluchače mučí celou skladbu. Jediným plusem desky tak zůstává až překvapivě i trochu charismatický zpěvákův projev, který Grey charakterizuje slovy "jako kdyby se setkal Alice Cooper a Phil Lewis z L.A. Guns". Sice do jejich uhrančivosti mu mnohé schází, ale v tomto případě lze s přimhouřením oka souhlasit.
Jinak je celé „Divorcing The Devil“ tragická nahrávka. Hrůza, která nikdy neměla spatřit světlo světa a které by se měl každý potencionální posluchač vyhnout velkým obloukem. Je to prostě deska jako vyšitá na absolutně nejnižší hodnocení. Půl bodu je zde kvůli zmíněné slušné barvě hlasu zpěváka.
|
