BARBARIAN - Cult of the Empty Grave
Devátý díl thrashového auditu letošního roku začneme patřičně zostra. Barbaři z Itálie vyhřezli v dubnu třetí zápis „Cult Of The Empty Grave“. Jak titul alba i název kapely možná napovídá, potýkáme se tu s řádně zčernalým thrashem, který pro zásadní inspiraci zašel až do poloviny let osmdesátých, ke spolkům jako Celtic Frost, ale také k raným Iron Maiden, neboť původní heavy metal ve tvorbě Italů rovněž hraje svoji nemalou roli. Tu hlavní si pak vedle thrashe usurpuje black se svými typickými kytarovými riffy, které jsou sjízdné jako skluzavka na norském sídlišti. K tomu psychotický štěkot maníka s přezdívkou Borys Crossburn a víceméně neurotická rytmika, jež v sobě nezapře pankáčskou anarchii, která se nesere s politicky korektními argumenty a jde rovnou k jádru věci. Čertovsky nejsvůdnější hudební pokušení číhá v songu „Absolute Metal“, jenž by se dal nazvat přímočarým hitem, kdyby něco takového neznělo v souvislosti s tímto žánrem jako rouhání. Ve výsledku jde o řádně vypečený black´n´thrashový koláč s trochu zčernalými (ohranými) okraji, což se ovšem u této muziky předpokládá tak nějak samo sebou.
6/10
YouTube ukázka - Absolute Metal
THE KING MUST DIE - Murder All Doubt
Jaký by byl život, kdyby v něm nebyly přítomny žádné pochyby? Z širšího pohledu zřejmě dosti rizikový, přesto se nelze alespoň na chvíli nechat unášet představou úlevně lehké a nic neřešící hlavy. Podle této úvahy pojmenovala nové album mladá americká kapela, jejíž název The King Must Die, společně s níže uvedeným spolkem Just One Fix, ale rovnou dává záminku k pochybám o vyčerpání krátkých a úderných jmen pro metalové party. Naštěstí hudba samotná oplývá daleko vyšší zajímavostí. Mísí se v ní totiž několik subžánrů, včetně hardcoru, groovu a moderny. Amíci se ale neštítí ani melodií, ať heavíkových (sólo v „A New Hell You Embark“), nebo dokonce těch s náznakem moderního power metalu (např. track „In Blood“ a zejména vrcholná paráda s názvem „Choose Them Wisely“!). Když pak v „The Only Way We Bleed“ do hry vstoupí i hubující growling, není o příjemné hudební variabilitě nejmenších pochyb. Většina položek se odehraje v energickém módu, v němž nebude nouze o svůdné kytarové nájezdy a dynamicky nakvedlané pasáže. Muzikanti si ale umí stejně dobře poradit také s opačnou, tedy rytmicky vláčnou polohou („Broken“). Druhá řadovka této kapely asi nebude sbírat ceny za nejlepší dílo roku, nicméně pro ty, kteří hledají rozmanitější variace v thrashmetalovém ranku, by mělo jít o desku hodnou značné pozornosti.
6,5/10
YouTube ukázka - A New Hell You Embark
JUST ONE FIX - Let Them Hate ... as Long as They Fear
S třetí studiovkou novozélandské smečky Just One Fix by si mohli přijít na své fandové part jako Accu§er, Exumer nebo v našem seriálu nedávno uvedených Portugalců Switchtense. Dávka mohutného, nátlakového, ale také tempově měnivého thrashe (s příchutí industrialu ala Fear Factory) vlítne na posluchače jako masařka na psí hovno. Čtveřici muzikantů nechybí smysl pro tvorbu funkčních momentů, v nichž neschází vnitřní gradace nebo atmosféricky ponuré stíny. Tím se ale dostáváme ke stopáži, která je malinko rozmáchlejší nejen z celkového pohledu (deska má přes padesát sedm minut), ale také v rámci jednotlivých kompozic. Časy kolem šesti sedmi minut zde nejsou výjimkou a je otázka, zdali to není příliš. Odpovím vzápětí: je! Žádný ze songů sice vyloženě nenudí, nicméně v každém se časem začnou projevovat známky přílišné zdlouhavosti. Až na ten nejkratší, kterým je výplach s názvem „Crushed Beyond Reckoning“. Ten na budování zlověstné nálady kálí a přináší brutálně masakrální úvod, doprovozený ještě více kulervoucím dojezdem. Podobných „jednohubek“ mohlo být na albu klidně víc, přičemž by nebylo od věci ani výraznější časové krouhnutí některých skladeb, třeba závěrečného, téměř jedenáctiminutového fláku „Frazetta Moon“. Nakonec ale stejně vítězí kladné pocity. Oněch zdařilých a thrashově svůdných motivů je na albu totiž tolik, že jej prostě nelze odbýt průměrnější známkou.
7/10
YouTube ukázka - Proxy God
|
