Parta Traktor vydává páté album s názvem „Artefuckt“. Předešlá tvorba šla mimo mě, v souvislosti s novinkou se však objevily lichotivé formulky jako „nejlepší a nejvyzrálejší deska kapely“, což coby lákadlo zapůsobilo spolehlivě. Nejprve ale trocha statistiky. Traktor svoji cestu hard´n´metalovým oraništěm rozjel na jaře roku 2001, kdy se dali dohromady členové spolků Tarantula a Wizard, Standa Balko, Martin Kapek a Karel Ferda. Zanedlouho je doplnilo duo Pavel Balko a Petr Bartošek. Obdivuhodné je, že zmíněný kvintet zůstal do dnešních dnů nezměněn a procesu tvorby aktuální fošny tedy nestály v cestě žádné rušivé personální rošády. Jak tedy dopadla?
V prvé řadě je nutné pochválit poctivé a metalově syté ozvučení, které probíhalo ve studiu Bombjack. To znamená možnost klidného a soustředěného poslechu, jenž umožňuje dokonalé prozkoumání nově nalezeného „artefucktu“. Na jeho počátku stojí zamýšlený koncertní trhák „Vstaňte, pane Lincolne!“, jehož šlapavé tempo sice nadnáší líbivá melodie, v závěru ještě vygradovaná hymnickými popěvky, dle mého názoru ale tato skladba nad zbytkem nijak zvlášť nevyniká. Na albu jsem v podstatě nenalezl vyloženou bombu, ke které bych se chtěl pravidelně vracet, což však neznamená, že jeho obsah nenabízí řadu zajímavých momentů. Tak třeba hned další kus s poněkud krkolomným názvem „Děvka č. 5 (Závist)“ pobaví chytlavým refrénem, na kterém ostatně celá kompozice stojí a padá. Podobně je na tom song „Romeo & Julie“, v němž, nikoli naposled, zaslechneme asociační spojitost s věhlasnými Kabáty, a to zejména ve sborových zpěvech, o které se kromě bicmena starají všichni "traktoristé".
Zaujme i rychlovka s hravým názvem „Žena, růže, tíseň, kost“, pohodově tažený titulní flák, případně vkusná předělávka rock´n´rollové střely „No Voices In The Sky“ od legendárních Motörhead. Zbytek písní už ale víceméně osciluje na hranici průměru, ve kterých jsou zábavné momenty dávkovány poskrovnu, jako např. valivá, thrashem nasáklá smršť u „Caliguly“, nebo textové hrátky v baladě „Masky“ („najisto krad, aristokrat“). Z celkové pohledu však lyrická složka nijak nevyniká a spíše se řadí do dlouhého zástupu tuctových říkanek made in Czech Republic. Zpěv Martina Kapeka oplývá slušným tahem, malinko do uší bijí pouze jeho na sílu tlačené prodloužené linky. Novinka Traktoru ve výsledku ční nad většinovou hudební produkcí jen ve fragmentech některých položek, a pokud je tedy brána za nejlepší počin kapely, nenalézám příliš důvodů k detailnějšímu průzkumu předešlých čtyřech studiovek.
|
