HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady...

FEUERSCHWANZ - Knightclub
U tohoto nevím jestli se smát nebo brečet smíchy....

WARMEN - Band of Brothers
Za mne lehké zklamání. čekal jsem po minulé desce...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Hm, výborný? Slyšels to album? Na smečku kdysi...

HALESTORM - Everest
Mne ten album absolútne nesadol. Nulová energia...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Taky mi přišlo, že Weiki si asi moc rozhovor...

WARMEN - Band of Brothers
Bohužiaľ musím súhlasiť s recenziou.

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Jsem rád, že tu zazněla chvála na Under The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



bulvární koutek

Zemřel ten, co položil život pro hudbu

…a letošní, už tak černý rok, je zase o něco smutnější. Ta zpráva, že je Jiří Ozzy Kubík (1961 - 2016) po smrti, měla účinek blesku z čistého nebe. Prostě Ozzy tady byl skoro jako inventář, jako ten, koho potkáte na jakékoliv plzeňské ulici na kole nebo na libovolném koncertě a berete to jako samozřejmou věc. Jako ten, komu se vždycky volalo, když se chtělo jet na koncert a nestarat se o nic okolo. Nic z toho už nebude, už nebudou koncerty pro fajnšmekry, už nebudou další zájezdy. Nic. Těžko už se najde takový srdcař, který by byl pro „tu svou hudbu“ ochotný položit i život. A Ozzy tuhle filozofii splnil do písmene.

Poznal jsem ho někdy před dvaceti lety. Já jako vyvalený patnáctiletý studentík prvního ročníku Střední průmyslové školy strojnické v Plzni, on, protřelý třicátník, jako ten, ke kterému se vzhlíželo. Chlápek, který jezdil po Evropě, stýkal se s těmi největšími hvězdami, stále mající v zásobě dostatek zážitků z backstage. Postupem času jsme pracovně mnohokrát spolupracovali, potkávali se na koncertech, sem tam spolu popíjeli pivo. Že se mu v posledních letech nedaří v podnikání, bylo takové veřejné tajemství. Pryč byly doby, kdy vypravoval deset, patnáct autobusů, doby, kdy lidi neseděli přikovaní doma k internetu, ale opravdu se ještě jezdilo za kulturou. Jenže účty se platit musí a peníze chtějí i ty kapely, které už promotéry velkých festivalů nezajímají. Ozzyho to postupně všechno semlelo a bohužel to nasměrovalo jeho kroky do toho prokletého lesa v Horní Bříze. Jak dobře dopadli Marillion, které ten den pořádal, už se nedozvěděl. Tak snad si aspoň z dvojice „Stairway To Heaven“ a „Highway To Hell“ vybral to své…

Pepsi Stone, 11. 8. 2016

Jan Skala             



Vydáno: 11.08.2016
Přečteno: 3064x




počet příspěvků: 2

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Škoda takového...11. 08. 2016 21:49 František Šafr
Pořád tomu nemohu...11. 08. 2016 19:32 ToPi


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01148 sekund.