Vždy mě potěší, když se jakoby odnikud vyloupne další český spolek, snažící se svoji tvorbou prodloužit životnost tuzemského power metalu. Sokolovská parta Liberate do této skupiny bezesporu patří, ani její vývoj se však nedá přirovnat k rajské procházce, vždyť se na scéně pohybují plných sedm let, díky různým personálním změnám se ale debutové album s názvem „Truth In Lie“ podařilo vydat až na počátku letošních prázdnin. Nicméně pánové zřejmě konečně zachytili správnou tvůrčí energii a údajně již nyní pracují na druhé studiovce. Máme se ale vůbec na co těšit?
Za sebe říkám, že určitě, a to přesto, že se následující řádky v dvakrát oslavném tónu odvíjet nebudou. Hlavním důvodem ale není samotná hudba. Ta totiž nabízí velmi slušný příspěvek do powermetalové studnice, v němž není nouze o lahodné melodie, chytlavé refrény, vyhrávky i přitažlivý klávesový (potažmo symfonický) doping, to vše v dostatečně dynamickém rytmu. Obrovským žolíkem sokolovských je přitom zpěvák Tomáš Dvořák, jenž vládne silným hrdlem, se kterým si může dovolit – a také dovoluje – různé eskapády. Jeho barvité hrátky dosahují takového stupně, že jsem si kolikrát nebyl jistý, zdali nebyl ke spolupráci na tvorbě desky přizván hostující vokalista (např. v titulním songu bych vsadil na Tommy „ReinXeed“ Johanssona). Kdepak, vše zastal Tomáš a nikdo jiný, česká scéna se tedy může pyšnit dalším kvalitním hlasem (vedle Liberate je Dvořákovým působištěm také pražská parta Thenemis, se kterou nazpíval desku „Angel Of Forever“).
Dvořák píše také texty, ve kterých se zabývá různými literárně-historickými tématy, tuto variabilitu navíc podporuje jazyková rozmanitost, kdy vedle šesti anglicky odzpívaných písní nalezneme i jednu skladbu v českém („Podvod“) a jeden kus dokonce v latinském jazyce („Sponsa Mortua“). K hudebním kladům patří několik chutných melodických vychytávek, nejvíce soustředěných v položkách „Slave Ship“, „1984“ a „Lie In Tale“. Nejepičtěji vyznívá „rhapsoďácký“ chorus opusu „Sponsa Mortua“, oproti tomu refrén jinak slušné kompozice „Spy Charge“ nápadně připomíná stejnou část songu „Creation Of Reality“ z rovněž letošní novinky Němců Sinbreed. V některých písních je ale chytlavosti poskrovnu („Between The Mirrors“), jindy zase do poutavě rozehrané partie nevybíravě vstoupí jiný hráč (líbivě klenuté sloky versus neorganicky rušivé orchestrace v baladě „Podvod“).
To ale pořád není ten hlavní problém. Sokolovští si totiž vybírají nováčkovskou daň formou nekvalitního ozvučení. To se zkrátka nepovedlo, významně ruší dojem ze všech povedených momentů a z hodnocení ubírá nejméně půl bodu. Kluci si mix a master dělali sami, zřejmě z finančních důvodů, na tomto faktoru se ale opravdu šetřit nedá. Nezbývá než si přát, že to na chystané druhé řadovce dopadne o mnoho lépe.
|
