Pokud bysme měli prstem ukázat na jedinou kapelu Nové vlny britského heavy metalu, která měla skutečně smůlu, byla by to s největší pravděpodobností Mythra. Přestože u toho byla hned od samotného začátku a jejich základní EP „Death And Destiny“ vyšlo v listopadu 1979, nikam dál se v té době, kdy to bylo skutečně důležité, neposunuli. Podle některých kolegů (asi těch, kteří je neměli rádi) byli líní, málo talentovaní a neochotní se svou hudbou cestovat dál, než kolem domovského South Shieldsu. Ať už to tehdy bylo jak chtělo, jisté je, že Mythra se na dlouhá léta (vlastně skoro celá osmdesátá a devadesátá) rozpadla a debutu, nazvaného jako předchozí EP, se dočkala až v roce 1998. Docela vražedná doba.
V té době už ale zajímali jen hrstku věrných, spíše encyklopedických nadšenců, kteří si chtěli poslechnout jak zní doboví souputníci Iron Maiden a Saxon. Od té doby se dá Mythra počítat za živé kapely, přestože jejich letošní novinka „Still Burning“ je jejich teprve třetí deska. Na skoro čtyřicet let existence to není zrovna vysoké číslo. Navíc jejich předchozí album „The Darkener“ vyšlo před čtrnácti lety. Takže jak to vlastně tenkrát bylo s tou leností…?
U kapel druhé či třetí úrovně Nové vlny britského heavy metalu, ke kterým právě Mythra patří, je zvykem, že když v současnosti vydávají desky, těžko někoho překvapí, byť sebemenším experimentem. Vždyť si vzpomeňme na Angel Witch, Satan, Tank nebo Blitzkrieg a na to, jak zní v dnešní době. Určitě už to nejsou spolky srovnatelné s Iron Maiden, Def Leppard, Judas Priest, Saxon, ani třeba s Tygers Of Pan Tang, ale kapely, které zůstaly trčet někde kolem roku 1981 a odmítají se hnout směrem kupředu. Taková je samozřejmě dnes i Mythra a přesně tak zní „Still Burning“. K dobru lze desce přičíst, že se zbytečně nesnažila o žádné retro a proto jí sluší vcelku soudobý zvuk. Ovšem nápady jsou zastaralé až běda.
Když posloucháte „Still Burning“, ihned víte, proč Mythra nikdy ani nedohlédla do první ligy, proč jí její slavnější kolegové utekli už v roce 1980, ačkoliv „Death And Destiny“ nebyl zrovna dvakrát špatný počin. V roce 2017 už to ale působí o trochu hůře. Skalní fanoušci a obdivovatelé Nové vlny britského heavy metalu sice mohou být spokojeni, ale ti ostatní? Ti se budou muset při poslechu „Still Burning“ spokojit s průměrným heavy metalem staré školy, který sice sem tam nabídne světlé místo, ale jinak jen omílá letitá klišé a tradiční skladatelské postupy, které nemůže přenést na vyšší úroveň ani původní vokalista Vince High, jenž má do svých slavnějších kolegů rovněž vcelku daleko. Vlastně tak jedinou skladbou, která má hitovější ambice (jistěže jen v rámci stylu, který Mythra reprezentuje) je „A Call To All“, jenž má přesně to tempo, které jí sluší a slušnou melodickou linku.
Průser „Still Burning“ není. Je jen skládankou do mozaiky Nové vlny britského heavy metalu. Takovým malým střípkem, stejným jako byla Mythra mezi ostatními kapelami toho žánru vždycky. Vcelku sympatickým, ale neškodným a nenápadným...
|
