Necelou desetiletku byl velmi výraznou postavou u švýcarských hardrockerů Crystal Ball, při následné práci na sólovém albu se osudově protnuly jeho cesty s Michaelem Vossem, který už také svou brázdu na hard rockovém poli vyryl značně hlubokou. A tak před sedmi lety vznikl projekt, jehož nápad je úžasně jednoduchý a realizace asi značně komplikovaná. Nicméně, jak je možné soudit podle již čtvrtého vydařeného alba z produkce Wolfpakk, jde o nápad velmi funkční. Více prozradí alfa vlk Mark Sweeney.
Společně s Michalem Vossem jste představili první album all-star projektu Wolfpakk před šesti lety. Už tehdy jste využili originální nápad, pozvat řadu známých muzikantů a každému z nich nabídnou na albu jednu skladbu. Jak se vlastně zrodil tenhle nápad?
No, zpěváci ve skutečnosti nezpívají celou píseň, mají vždycky jen její část, protože Michael i já zpíváme také, to je také součást našeho konceptu. Po mírnější fázi mojí kariéry, ve které Michael produkoval moje soft-sólo album, jsem se chtěl znovu věnovat rocku v jeho tvrdší podobě. Takže jednou, když byl Michael u mě na návštěvě ve Švýcarsku, navrhl jsem mu založit metalový projekt, kde se my dva budeme podílet na vokálních partech. Okamžitě souhlasil, ale měl nápad pozvat nějaké hosty tak, abychom výsledek ještě vylepšili. Takže teď si můžete představit, proč se vlastně jmenujeme Wolfpakk (smích), Michael a já jsme alfa vlci a naši hosté jsou naše smečka. Se všemi těmi hosty je to velmi vzrušující.
Tenhle nápad evidentně funguje, protože právě přicházíte již se svým čtvrtým albem „Wolves Reign“. Můžeš jej představit?
Je to opět silné a pestré album se silnou produkcí a opět se spoustou zajímavých hostujících vlků. Na to, kdo se tentokrát zúčastnil nahrávání alba se můžete podívat na našich domovských stránkách www.wolfpakk.net.
Používáte stále stejný koncept, co bylo pro vás těžší – zkusit tenhle nápad poprvé nebo vrátit se k němu již počtvrté a snažit se udržet nastavenou laťku?
Řekl bych, že složitější bylo jít na prvním albu do neznáma. Protože jsme nevěděli, jak fanoušci přijmou to, co uděláme. Ale abych byl upřímný, my jenom píšeme písně, užijeme si u toho spoustu legrace, a když se to fanouškům navíc líbí, tak je to o to lepší!
Jaké jste měli s Wolfpakk na začátku ambice? Dovedl sis tehdy představit, že se během tak krátké doby dopracujete už ke čtvrtému albu a navíc, že budete mít stále tak pozitivní ohlasy na svou práci?
Nečekali jsme, že by to mohlo být tak veliké, bylo to pro nás oba obrovské překvapení. Ale se všemi těmi fantastickými hosty jsme vytvořili solidní alba, od čísla jedna až po „Wolves Reign“. Stále máme pozitivní a skvělé reakce na naše nové album a dokonce v řadě z nich zaznělo, že nové album je tím nejlepším, které jsme kdy udělali. Jsme na to hrdí, protože po „Rise Of The Animals“ nám spousta lidí říkala, že tuhle desku nemůžeme překonat.
Jak vlastně vzniká taková deska Wolfpakk, je nejdřív nápad, které z muzikantů oslovit a pak připravíte píseň, šitou na tělo těm, kteří vaše pozvání přijmou, nebo naopak vzniká nejdřív píseň a interpretům je potom předkládán už nachystaný „polotovar“?
Nejprve připravíme veškeré skladby, včetně vokálů. Poté požádáme naše oblíbené hudebníky, zda by se nechtěli na písních podílet. Pokud s tím souhlasí, pošleme jim soubor, tak aby mohli své úsilí zaznamenat ve svých vlastních studiích. A pak to všechno smícháme dohromady. Před patnácti lety bychom bez internetu a nové techniky takhle pracovat nemohli.
Myslím si, že váš projekt si získal už ohromné renomé, stalo se vám, že některý z muzikantů odmítl vaši nabídku podílet se na albu Wolfpakk? A máš ještě nějaké tipy na muzikanty, které bys do Wolfpakk rád zapojil?
Samozřejmě, že byli někteří muzikanti, kteří neměli zájem se k Wolfpakk připojit. Někteří byli zaneprázděni, někteří prostě podobné projekty nemají rádi. Například Joey Tempest, Mike Tramp nebo Wolf Hoffman nám poskytli takovouhle zpětnou vazbu. Někteří třeba projeví zájem, ale pak to prostě nedopadne. Pro „Wolves Reign“ jsme třeba měli přislíbenou účast od Mikkeyho Dee, Michaela Sweeta a Mikea Matijevice, kteří následně odřekli. Doufám, že se k nám přidají na další desce. Existuje ještě spousta jmen, která bych měl rád na našich albech, například Bon Jovi, James Hetfield, Rob Halford, Brian Johnson nebo Kai Hansen, haha…, jsem snílek…, já vím. Ale na druhou stanu, nikdy jsem si nemyslel, že by se k nám někdy mohl připojit třeba Biff Byford nebo jiná velká jména, která můžete najít v našem seznamu hostí.
Vzhledem k tomu, jak je Wolfpakk koncipován, je asi velmi obtížné představit si, že byste mohli vystupovat živě. Není ti trochu líto, že nemůžeš vaši hudbu prezentovat na koncertech a neuvažujete třeba o tom, že byte v rámci nějakého výročí či festivalu připravili nějaké živé vystoupení?
Já doufám, že jednou budeme moci s Wolfpakk koncertovat. Je to velmi obtížné, ale nikdy neříkej nikdy!
Kolik času a energie investuješ do Wolfpakk, máš čas věnovat se i něčemu jinému a je pro tebe odezva dostatečně naplňující?
Mám rád sport, kterým se udržuju v kondici, baví mě sport i sledovat, zejména fotbal a rád chodím do přírody. Samozřejmě mě velmi zaneprázďnujjí i moje kočky. Aktuálně pracuji na svém nejnovějším projektu, píšu komiks pro děti a pochopitelně mám i vlastní agenturu, abych vydělal i nějaké peníze.
Zbývá už jen můj tradiční poslední dotaz. Je nějaká otázka, na kterou se tě dosud nikdo z novinářů nezeptal a ty by sis na ní přál odpovědět?
Jo, je, a to: Jsi šťastný? Ano, jsem (smích). Díky moc za podporu, velice si jí vážím! Mnohokrát děkuji.
|
