16.10.2018
KARAKELA
Karakela je nový český melodic-hardrockový projekt, ..více

15.10.2018
ALDARIA
Norský uměleck Frode Hovd, který loni nadělil ..více

15.10.2018
SLIPKNOT
Přestože se spekuluje, že pro Coreyho Taylora je už ..více

14.10.2018
GUARDIANS OF TIME
Už je pět dní budou čekat příznivci norských ..více

14.10.2018
INFINITA SYMPHONIA
INFINITA SYMPHONIA zlákali ke spolupáci na chystaném albu ..více

12.10.2018
Marius DANIELSEN
Druhá část powermetalové opery Nora Mariuse Danielsena ..více






THIRD DIMENSION - Conspiracy Theory
Zpěvák skutečně není úplně perfektní (jsou ..

HARDCORE SUPERSTAR - You Can`t Kill My Rock N`Roll
mám fakt rád od debutu. K recenzi není co doda ..

DRAGONLORD - Dominion
(y) ..

DRAGONLORD - Dominion
Môj názor je ten, že Formation (9/10) je návra ..

AMORPHIS - Queen Of Time
Fantastické album. Nestává se často, aby kapel ..

DRAGONLORD - Dominion
Ja by som veľmi nechválil ani Formation. S The G ..

DRAGONLORD - Dominion
Poslední je vyloženě tuctový thrash! Porovnej ..

DRAGONLORD - Dominion
Není to kdo ví co, ale deska mě baví rozhodně ..

DRAGONLORD - Dominion
Je to slaboučké. Raději se věnuj Testament Eri ..

DORO - Fear No Evil
...je hrozná sr..čka. Nesnese srovnání s nič ..




Za poslední měsíc:
HELLOWEEN - Máme v kapele šest skladatelů. Nápadů na novou desku bude dost!
4880x

ALKEHOL - Sudová přitažlivost
2575x

GRAVE DIGGER - The Living Dead
918x

CRUADALACH - Raised By Wolves
851x

DRAGONY - Masters Of The Multiverse
841x

KILMARA - Across The Realm Of Time
810x



21.10.2018
ROBERT JON & THE WRECK (USA), Melouni..
Praha, Klub Vagon, začátek od:21:00, vstupné: 299,-

23.10.2018
Red Baron Band Psycho Doors Revival Revolver 66 (USA/CZ)..
Praha 1, klub Vagon, Národní třída 25, začátek od:20.30, vstupné: 150

02.11.2018
DARKFALL (AT), WARBELL (PL), INNERSPHERE, INNER SANCTUM (DE), RAW..
PRAHA - MODRÁ VOPICE, začátek od:18:30, vstupné: 180



článků celkem: 6581
recenzí: 5355
reportů: 532
rozhovorů: 362













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


MIDNIGHT SIN - One Last Ride

Takže Midnight Sin… Abyste se na tuhle kapelu dívali s krajní nedůvěrou, stačí málo. Ať si vezmeme poněkud klišovitý název, přezdívky dvou person, zpěváka Alberta Fishe (tak se totiž jmenoval jeden z největších masových vrahů dvacátého století) a baskytaristy Aceyho Gunse (narážka na Traciiho Gunse z L.A. Guns je snad každému zřejmá) nebo velkohubá prohlášení o budoucnosti rock n`rollu. Skutečnost je ale mnohem prostší. Midnight Sin jsou mladá italská parta, která se kdysi vzhlédla v hairmetalových hrdinech a tento styl (pro někoho už dávno mrtvý) se jala transformovat do součanosti. Vydavatelská firma proto mluví o kříženci mezi klasickým hair metalem a moderním hard rockem…

„One Last Ride“ je jejich druhá deska, která přišla po tři roky staré „Sex First“. Už debut nabídl vcelku slušný rock n‘roll s kořeny ve slunné Kalifornii osmdesátých let, ale v dnešní době hudba Midnight Sin mnohem více pasuje k Nové vlně skandinávského hair metalu, která už sice skoro odezněla, ale stále si ještě své posluchače dokáže najít. Midnight Sin sice nejsou tak bombasticky skvělí jako Crashdïet na debutu „Rest In Sleaze“, ale svojí rvavostí se jim (alespoň v jejich pozdějším období) vyrovnají. Nejsou ani americky špinaví jako bývali Veins Of Jenna, ani tak hitoví jako současní Crazy Lixx. Nejsou ale zas tak úplně špatní, přestože mezi současnými špičkami stylu představují druhou ligu.

Midnight Sin nejsou v žádném případě nějací novátoři, ale k zahození jejich „One Last Ride“ určitě není. Když si odmyslíme onu nepůvodnost, je tohle vlastně docela dobrá deska. Má v sobě to, co by správná hairmetalová nahrávka měla mít, tedy dobré stadionové refrény, slušně nabroušené kytary, precizní sóla i špetku toho bluesového cítění. Proto, když Midnight Sin spustí „Send Me A Light“, takřka sahají o metách, které kdysi vytýyili Great White a hlas Fishe místy evokuje samotného Jacka Russella.

Na blues, ač je „Send Me A Light“ jedna z nejlepších skladeb desky, ale „One Last Ride“ nestojí. Zbylých osm skladeb (desku navíc uvádí vkusné intro „Day Zero“) je slušně zpracovaná rock n`rollová jízda, kde místy můžete zaslechnout vlivy kapel jako Ratt, Mötley Crüe, Quiet Riot, ale i novější, výše zmiňované soubory. Místy, jako třeba v divočejší „The Maze“ na povrch vykouknou i heavymetalové choutky, ovšem ty jsou jen taková třešinka na dortu. Základem kolekce je úvodní dvojice „Loaded Gun“ a „Land Of The Freak“, následované „Never Say Never“, kterou už fanoušci kapely znají z loňska, kdy vyšlo stejnojmenné EP. Není proto náhodou, že tyto skladby mají pravděpodobně nejzapamatovatelnější melodie z celé kolekce a v porovnání se slabšími kousky jako „Plan B“ a „Not Today“ stojí o třídu výš.

„One Last Ride“ by mohla uspokojit méně náročné posluchače hairmetalového žánru. Vlastně už jen tím, že se jedná o svižnou, dobře poslouchatelnou kolekci. Koho ale zaujme určitě, to jsou staří fanoušci švédských Crazy Lixx, kteří stále hořekují nad tím, že se jejich oblíbená kapela stočila k popmetalovějšímu zvuku a AOR. Midnight Sin by mohla ty posluchače, kteří stále nedají dopustit na desky „New Religion“ a „Riot Avenue“ (obě pochopitelně od Crazy Lixx), zasytit dostatečně.

Pepsi Stone             


FB MIDNIGHT SIN

YouTube ukázka – Game Over Fame

Seznam skladeb:
1. Day Zero
2. Loaded Gun
3. Land Of The Freak
4. Game Over Fame
5. Send Me A Light
6. Never Say Never
7. The Maze
8. Plan B
9. Not Today
10. Born This Way

Sestava:
Albert Fish - zpěv, harmonika
LeStar - kytara
Maurice Flee - kytara
Acey Guns - baskytara
Danny Rake - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 38:51
Label: Scarlet Records
Země: Itálie
Žánr: hair metal

Diskografie:
2014 - Sex First
2017 - One Last Ride

Foto: archiv kapely


Vydáno: 20.10.2017
Přečteno: 812x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1628 sekund.