Prostě to chtělo něco málo navíc. To přišlo při přípravě alba „Slippery When Wet“, do kterého se Bon Jovi pustili už v polovině roku 1986. Nespornou výhodou byl fakt, že těch „něco málo navíc“ se sešlo hned několik. V první řadě z dílny Jona a Richie vypadl baladický hit, o kterém se Jon později vyjadřoval jako o „hymně“ Bon Jovi. V druhé řadě kapela navázala spolupráci s hitmakerem Desmondem Childem, který je na „Slippery When Wet“ podepsán pod čtyřmi skladbami, přičemž dvě se dostaly až na samý vrchol hitparády, třetí z nich patří k nejchytlavějším skladbám, které kdy Bon Jovi představili a té čtvrté byste taky těžko co mohli vytknout (ostatně jako celému albu). Třetím důležitým momentem pro úspěch alba „Slippery When Wet“ se stala spolupráce s producentem Brucem Fairbairnem (i přes to, že Jon Bon Jovi nebyl ze začátku z Fairbairna kdovíjak nadšený), který dokázal namíchat dokonalou kombinaci dostatečně průrazného, přitom velice pompézního a nablýskaného zvuku.
Nevyzpytatelné jsou cesty hitů. Již na první schůzce Jona, Richieho a Desmonda se narodil jeden z největších hitů kapely – dokonale vygradovaná, živočišně zpěvná stadionová hymna „You Give Love A Bad Name“ s neskutečně silným, do uší extrémně snadno klouzajícím refrénem (zejména pasáž téměř a capella + bicí je nezapomenutelná), parádními sbory i dokonalým Samborovým sólem. Kdo by však její základ hledal v diskotékové „If You Were A Woman (And I Was A Man)“, kterou Child napsal pro Bonnie Tyler a která neuspěla podle jeho představ? Druhou z Childovek, která sklidila hitparádové zlato, byla harmonicky houpavá „Livin`On A Prayer“ se silnou chvilkou basáka Suche, parádně ukvákanou kytarou a dalším extrémně chytlavým refrénem. Kovbojská tématika nebyla nikdy Jonu Bon Jovimu cizí, takže nepřekvapí, že balada „Wanted Dead Or Alive“, ve které se autoři symbolizují jako desperáti z Divokého západu, byla podobně úspěšná (to, jak geniálně silný je písničkářský základ téhle skladby následně předvedli Jon s Richiem v parádní akustické verzi na udílení cen MTV).
Ale nejen tato "výkladní skříň“, sbírající ceny, byla důvodem nadšené reakce fanoušků. Už úvodní chrámový nástup v halekačce „Let It Rock“, charakterizované i kousavou kytarou a typickým dialogem sólového zpěvu a sborů naznačil, že Bon Jovi tuhle desku pojali vskutku velkolepě, Childovka „I`d Die For You“ s klávesami v duchu „Runaway“, silným riffem a typicky stupňovaným napětím nabídla jeden z nejchytlavějších refrénů v dějinách Bon Jovi (svým pojetím by tahle píseň dokonale zapadla už na debutové album), uvolněná „Raise Your Hands“ s dokonale vděčným fanouškovským sloganem, či až rozverná finální „Wild In The Streets“ potvrzují, že v Bon Jovi panovala velice jiskřivá a svěží atmosféra, zásluhou „Social Disease“ dojde i na syrovější moment, semi-balada „Without Love“ brnkne o typickou nasládlost, „Never Say Goodbye“ vláčnou dojemnost i za vydatného přispění Samborovy plačtivé kytary i hladivých Bryanových klapek dotáhne do absolutna. Pro sběratele raritních nahrávek může být lákadlem fakt, že album „Slippery When Wet“, ještě před tím, než získalo svůj poměrně neutrální vzhled (Jon Bon Jovi na navlhčený pytel na odpadky načmáral titul alba...), stačilo v Japonsku vyjít v omezeném množství s poměrně lascivním obalem, zachycujícím variaci na Miss mokré tričko, název alba totiž reflektuje setkání kapely s namydlenými tanečnicemi ve Vancouveru, nicméně už tehdy americká prudérnost tento „umělecký“ záměr zmařila.
Album plné hitů. Album, jenž Bon Jovi přineslo status první rockové kapely, která dokázala dostat tři skladby z jedné desky do hitparádové Top 10 a stalo se jednou z nejprodávanějších desek nejen roku 1987, ale i celé hudební historie, to, že Bon Jovi zároveň sbírali i řadu dalších ocenění bylo v podstatě samozřejmé. Album, na němž není slabé místo, album, které v pompézním pop rocku jen těžko najde konkurenci. Bon Jovi se dostali na vrchol.
|
