Máme za sebou opět poměrně dlouhé čekání na další album izraelských Orphaned Land. „Unsung Prophets and Dead Messiahs“ vychází čtyři a půl roku po svém předchůdci „All Is One“.
Orphaned Land jsou dnes již zavedenou značkou a téměř každý, kdo se o metalovou hudbu zajímá, o nich už jistě slyšel. Izraelci umně skloubili death/doom metalové základy s orientální hudbou a také progresivním rockem. Vznikla jedinečná kombinace, která na desce „Mabool“ z roku 2004 dobyla svět. Na tomto albu definovala kapela svůj styl, který dodnes v podstatě jen piluje a zdokonaluje. Svou hudbou se snaží spojovat lidi, a ač nemám příliš v lásce politiku v hudbě, tak u Orphaned Land mi jsou jejich poselství a angažovanost sympatické. Na jejich koncerty chodí i Palestinci a i když to celou situaci v zemi nespasí, je skvělé, co hudba dokáže. V roce 2012 dokonce vznikla na internetu petice, aby Orphaned Land byli nominování na Nobelovu cenu za mír. „Unsung Prophets and Dead Messiahs“ je první deskou bez kytarového mága Yossi Sassiho a bylo otázkou, jak moc to ovlivní zvuk kapely. Vlastně ani moc ne. Je logické, že kapela i nadále pokračuje ve stylu, který je jí vlastní. Fanoušek kapely se tedy může těšit na všechny atributy hudby, se kterými si Orphaned Land spojuje.
Hned úvodní „The Cave“ ukáže všechny karty. Osmiminutová skladba je plná změn, hudebních barev a nálad. Nechybí pro kapelu typické orientální sbory, orchestrace a hned slyšíte, že se jedná o hudbu z blízkého východu. Na metal se však v žádném případě nezapomíná. Riffy jsou řádně syté a tvrdé, rovněž tak rytmika a Kobi nejenže zpívá čistě, ale nechybí ani jeho growl. Celkově nesmírně pestrá skladba, ve které je ohromné množství nápadů. Prog metal jak vyšitý. „We Do Not Resist“ překvapí úderností. Death metal jak víno, který se však drží melodií. Refrén je výbušný a zaryje se natrvalo do uší. Jeden z největších hitů desky. „In Propaganda“ a „All Knowing Eye“ se více orientují na progresivní rock. Zavane trocha Opeth nálady nebo i Pink Floyd. Skvělou progovou atmosféru naruší krátká „Yedidi“, která je představitelem Izraelské hudby a trochu zastaví jinak parádně rozjetou desku.
„Chains Fall To Gravity“ však nahodí řemen zpět a téměř desetiminutový opus vrátí vše do progového stylu. Krásně se rozvětvující věc je ukázkou kvalitní stavby skladby, která i přes svou délku uteče jak voda. Největším hitem alba je „Like Orpheus“, tahle věc jasně reprezentuje styl Orphaned Land. A když se v refrénu do orientálních melodií zapojí i silný hlas Hansiho Kϋrsche, je vymalováno. Příjemně desku (oproti „Yedidi“) ozvláštní symfonická „Poets Of Prophetic Messianism“. Skladba staví na výtečných sborech, které na chvilku připomenou projekt Era.
Album jede v klasickém stylu kapely a dává dohromady pořádnou dávku hudby, která přesáhne šedesát minut. Možná bych se nezlobil, kdyby jich bylo méně a tím pádem by se deska stala údernější. Když jsme u údernosti, pak v tomto ohledu je „Only The Dead Have Seen The End Of War“ na tom nejlépe. Už tak extrémní skladbu ještě více přiostří hostující Tomas Lindberg z At The Gates.
„Unsung Prophets and Dead Messiahs“ je velké dílo. Tak jak se na Orphaned Land sluší. Jedou si stále to své, a kdo měl rád předešlé desky, bude potěšen. Možná je znát ještě větší příklon k progresivnímu rocku, na druhou stranu přibylo tvrdých pasáží a Kobi svůj growling pořádně provětral. Album je dostatečně pestré, aby udrželo pozornost až dokonce a velmi komplexní, takže všechna své tajemství nevydá ihned, ale zve k opakovanému poslechu. Skvělá deska!
|
