Už před pěti lety ukázali australští Atra Vetosus na svém debutu „Voices from the Eternal Night“, že dobrý atmosférický black metal dělat umí. Po slušném EP „Ius Vitae Necisque“ tasí tato formace (ustájená u Immortal Frost Productions) plnohodnotného nástupce, jenž je klíčem k divoké jízdě mnoha zákoutími vašeho niterního života. UŽ na zmíněném EP je u Atra Vetosus cítit posun a ten neslibuje nic jiného než to, že novinkové album „Apricity“ ve stínu debutu (který se dočkal remasteru) nezůstane.
U těchto Australanů sice dominuje depresivní vokál, naštěstí to ale jen o těžkém nářku není. Zpěvákovu ničivému zoufalství dělají totiž společnost velmi přívětivé kytary, které jej v depkaření nepodporují a namísto toho vykreslují hezké melodie. Ostatně depresivno dostatečně zastupuje zpěvák sám, jehož nářek jen těžko něco utěší, a tak jeho občasné sklouzávání do kontrolovaného, hlouběji položeného řevu působí velice příjemně. Na atmosféru hrají i mluvené úseky, jako jsou ty v „Oceans of Light, Rainfall of Stars“ nebo v „Ever Falling Snow“, které hysterický řev (jako když ze sebe potřebujete dostat zlost nastřádanou minimálně za deset let) doplňují ještě lépe. Pestrost albu dodává také využití vrstvených akustických kytar (těmi je „Apricity“ i uvedeno), jež poskytují posluchači odpočinek od emoční zatěžkanosti.
Takovou klidovkou je instrumentální intermezzo „Violet“, po kterém přichází opravdu vydatný slejvák vnitřních trápení „Where the Lost Spirits Roam“. Menší uklidnění přinese také atmosférický úvod „Fading Life, Winter Winds“, za středního tempa se vše znovu může rozjet a i bubeník se nakonec pěkně vyšťaví. Poslední třetinu alba uvede druhé akustické pohodové intermezzo „Amber“, aby ze sebe vokalista ve finální dvojici skladeb „Of Ancient Prophecies“ s povedeným pološeptajícím proslovem a „Pravitatem Cordis Hominis“ s vygradovaným vyvrcholením ještě dostal poslední zbytky tíživých pocitů.
Snad bude „Apricity“, kde se atmosférický a melodický black metal mísí s depressive a post-blackem, fungovat jako odšťavňovač sužujících emocí i u svých posluchačů. Po přehrání této výborné atmosférické záležitosti – obdařené velice kvalitním zvukem – se totiž mohou cítit tak, jako by právě absolvovali cestu duševním očistcem.
|
