Původní myšlenka nebyla zas tak špatná. Představit skladby Waldemara Matušky v rockovém kabátě sice nevyšlo bez trochy křeče, ale přece jen deset let stará debutová deska měla své opodstatnění. Navíc jí nazpíval jeden z nejlepších tuzemských rockových pěvců Vláďa Šafránek, který už v té době byl mimo domovský Harlej a proto vlastně ani nemohla být tak blbá. Na Šafránkův svérázný projev se začalo spoléhat čím dál více a kapela začala být populární na mnoha festivalových pódiích, kde předváděla tolik žádanou estrádu. Ovšem leckdy až za hranicí dobrého vkusu, což se, jak vidno, léty ještě zhoršuje. Sbírka „Svařák hop hej“ z roku 2012 už byla natolik prázdná, že si toho musel všimnout i ten nejzatvrzelejší příznivec, když kapela začala pozbývat svého původního významu a začala solit jeden zbytečný cover za druhým. Páteř sice ještě tvořily Matuškovy skladby, ale všechno se rozmělňovalo v jakémsi podivném balastu.
„Ve Walda Gangu je vlastní tvorba přímo zakázána,“ říkal před lety Vláďa Šafránek na otázku, jeslti bude tahle kapela někdy tvořit vlastní skladby. V současnosti došlo ke korekci názorů, protože aktuální sbírka „Je tu léto“ obsahuje nejednu vlastní věc. Pokud se o minulém „Svařák hop hej“ mluvilo jako o zmatené kolekci, v případě novinky to platí dvojnásob. Původní podstata kapely je už definitivně potlačena do pozadí, protože Matuškovy skladby se zde objevují ve výrazné menšině a na mysl se derou nelichotivé myšlenky o rockovém Michalu Davidovi nebo Maxim Turbulenc. Ano, přesně tak je to v současnosti s Walda Gang špatné.
Což o to, „Je tu léto“ je zábavná deska, tedy pokud si libujete v komediantsví, pouťovém kumštu a na rozjuchané diskotéce stylu Východního Německa, čemuž také odpovídá výběr interpretů. Kapela sice nasadila několik Matuškových věcí, které ale tentokrát Šafránkovi a spol. čest zrovna nedělají. Ale nakonec… proč ne. Mnohem horší je třeba titulní „Je tu léto“, což je předělávka „I Got Feeling“ od dance-popové trojice Black-Eyed Peas s navíc s textem, který je skutečně blbý až na půdu. Vrcholem nevkusu pak je varianta na „Gangnam Style“ korejského skladatele Psye, zde pojmenovaná „Walda Styl – Klokan dealer“, která skutečně už nejde vydržet a vy si nutně musíte zaťukat na čelo, kam to jsou tihle muzikanti schopni dotáhnout. Ne, tohle už není zábava ani čtvrté cenové…
Nemá cenu rozebírat další skladby, z nichž jako jedinou (skutečně jedinou!) trochu povedenou lze brát „Poker“, která netrpí touhou dělat „zábavu“ za každou cenu a i když jí rozhodně nelze považovat za seriózní, tak alespoň za poslouchatelnou. Jinak lze jen vydat doporučení: vyhněte se této desce za každou cenu. Slabším jedincům by totiž mohla přivodit duševní újmu. Ten půlbodík navíc není za nic z předkládaného materiálu, ale za to, že to Šafránkovi pořád ještě zpívá...
|
