Frayle sice vznikli teprve minulý rok, ale už nyní předkládají své debutové EP „The White Witch“, jehož obal v souladu s tímto názvem zdobí bílá čarodějka, zpěvačka Gwyn Strang, která tvoří cllu jednu polovinu kapely. Druhým do party je už pouze Sean Bilovecky, který se postaral o veškeré instrumenty. Samotná kapela svou hudbu popisuje slovy „heavy, low and witchy“ a tvrdí, že vytváří hudbu pro noční oblohu. Zní to poměrně neurčitě a neuchopitelně, snad aby skupina vypadala zajímavě, nicméně oni opravdu produkují nevšední hudbu, byť posluchače doom metalu či metalové alternativy to nebude nic nového či objevného.
Úvodní skladba „Let The Darkness“ ihned řekne, o čem Frayle jsou. Pomalé drsné doom metalové riffy a zatěžkaná baskytara. Gwyn zpívá lehce zasněně, avšak v hlase má cosi znepokojivého. Jako kdyby se vám dostávala do podvědomí… jako čarodějka. „The White Witch“ se táhne jako zatěžkaný stoner doom metal vysoké kvality. Gwynin hlas nezní příliš výrazně, spíše se začleňuje do hudby a tvoří další nástroj. Skladba je poměrně monotónní, což sice trochu k žánru patří, ale ani tak k srdci nepřiroste. „Wandering Eyes“ je klidnější a měkčí. Vévodí jí jednoduchý a stále se opakující riff, který působí až hypnoticky. Zpěv je tu ještě méně výrazný, než u předchozích písní a kolem posluchače tak zvláštně prolétne. Chybí tu větší naléhavost a síla. Doom metal má být hutný a to tu schází. „Things That Make Us Bleed“ pokračuje v pomalém nepříliš záživném tempu, avšak přidává na temnotě. Rovněž refrén je tu konečně podařený a výrazný. Skladba má dokonce tendenci se vyvíjet a v závěru dokonce má potřebnou sílu, která předtím chyběla. Jenže je tu konec a po poslechu přichází prázdno. Pocit, že se nic velkého neudálo a z čarodějnice nemusíte mít pražádný strach.
Frayle produkují stoner doom metal, jaký je dnes poměrně oblíbený a hraje jej hodně kapel. I díky Gwyn mohou připomenout například Chelsea Wolfe, jen jsou o něco více metaloví a bohužel o dost méně nápadití. V projevu kapely jsou patrné stopy tvorby Kyuss či Down, opět ale platí, že bez jejich invence. Frayle nehrají špatně a Gwyn má hezký čarodějný hlas, avšak i na poměry žánru je „The White Witch“ velmi průměrná až uspávající nahrávka. Chybí jí charisma.
|
