Neobyčejně aktivní. To se dá říci o tuzemských Postcards From Arkham, kteří vydávají čtvrtou nahrávku za posledních sedm let. Do toho však pilně koncertují a to nejen na našem území. Dnes jsou Postcards From Arkham velmi uznávanou veličinou na domácí metalové scéně a především zcela jedinečným hudebním tělesem.
„Spirit“ však není klasickou čtvrtou řadovou deskou, nýbrž akustickým albem, na kterém se nacházejí předělávky skladeb vydaných na minulých nahrávkách. Dalo by se tak říci, že se jedná o takové akustické „best of“.
Jelikož kapela hraje už léta akustické sety (například turné „Busking ritual“) není tento krok až tak překvapivý. Sám kapelník a mozek skupiny Marek „Frodys“ Pytlík říká: „Vždycky jsem chtěl natočit zcela akustické album. Ten nápad jsem v sobě nosil asi deset let a nyní se stal skutečností“. Jako zdroj inspirace uvádí desky „The White“ od Agalloch či „Damnation“ od Opeth a „Dethroned and Uncrowned“ od Katatonie. „Spirit“ se dá do určité míry k těmto deskám přirovnat, ale Postcards From Arkham mají svou vlastní originální atmosféru a z alba dýchá jistá rituálnost, jako by hudba byla spojena napevno s přírodou.
Akustické zpracování „One World Is Not Enough“ dalo skladbě větší vzdušnost, volnost a nechalo vyniknout nádhernou melodii. Akustická kytara zaujme svým čistým přirozeným zvukem a nelze neocenit skvělé muzikantství. Kromě kytar a kláves (které byly z originálu skladby ponechány), nechybí ani lehké orchestrace a rytmický bubínek. Slova písně pronáší Frodys šeptem a v této první položce na desce to zatím vůbec nevadí. Kytarové mistrovství se naplno ukazuje v „From The Bottom Of The Ocean“. Akustický post-rock v celé své kráse. Skladba pro polední pohodu a relax. A Frodys stále šeptá. Poněkud překvapí přitvrzelá „2nd Of April“, která je agresivnější (je tu trocha elektrické kytary) a na chvilku změní jinak vlídnou tvář nahrávky. Zároveň se jedná o nejdynamičtejší položku alba. Rytmus i napětí se mění. Prostě paráda. Elektrická kytara však nezazněla naposledy a například v „Polaris“ hraje prim. Nezní však tvrdě, jen vytváří melodii a funguje jako vítané zpestření.
"Spirit“ je s pečlivostí Frodysovi vlastní poskládána velmi chytře a tak do zdánlivě jednoduchého akustického alba vložil Frodys spousty detailů a nápadů, které se budou objevovat postupně s každým dalším poslechem. Zvuk desky je jasný a po celou dobu se nemění (což není u akustické desky výtka). Co však působí rušivě a někdy i nepříjemně, je šeptání. V jedné ve dvou skladbách může fungovat dobře, ale když je v každé písni, není to již zajímavé. Naopak kdyby někde zazněl zpěv, nahrávce by to prospělo. Nebo si umím nahrávku dost dobře představit jako ryze instrumentální.
„Spirit“ je ideální na odpočinek nebo prostě pro pohodový poslech. Zároveň podtrhuje originalitu nezaměnitelné kapely. Škoda nadužití šepotu a také faktu, že se jedná vlastně „jen“ o již nahrané skladby, převedené do akustické podoby. I tak jde ale o velmi podařený doplněk k řadovým deskám. A slyšet naživo akustické Postcards From Arkham mohu jen doporučit.
|
