Přestože Ratt stále plnili přední stránky hudebních časopisů, zdálo se, že jejich doba už končila. „Reach For The Sky“ sama kapela označovala jako nevydařené album a vnitřní rozkol dosáhl bodu, který dosud pětice muzikantů neznala. Kritika předchozí desku trhala na kusy a sami Ratt přiznávali, že kapela není v úplně nejlepší kondici. Vydavatelská firma sice vztyčila varovný prst, ale nakonec pro kapelu angažovala hitmakera a producenta Desmonda Childa. Ten platil na konci osmdesátých let za superhvězdu, poté, co dokázal udělat z Bon Jovi světové megastar a svým skladatelským vkladem vdechnul nový život legendám jako Aerosmith a Alice Cooper. Teď tedy byli na řadě už papírově odepsaní Ratt.
Pearcyho parta už nestála na vrcholu hairmetalové vlny, které lvím podílem pomohla na svět. Tenkrát v roce 1989 rockový národ uctíval jiné hrdiny. Byli tady Poison, Warrant, Cinderella a hlavně trojice tehdy těch největších, Bon Jovi, Guns N`Roses a Skid Row, kteří dávno ukazovali Ratt svá záda. Jenže flinta do žita ještě hozena nebyla a přítomnost Childa kapele dodávala sebedůvěru, protože právě tento producent dokázal z jejich neotesaných nápadů (hodících se stále ještě někam do roku 1983 nebo 1984 do prostředí klubů na Sunset Stripu) udělat skladby, jenž byly předurčeny k bourání komerční hitparády.
Problémový kytarista Robbin Crosby už byl de facto mimo kapelu a na vznikající album přispěl jen dvěma malými autorskými vklady, a to do skladeb, které rozhodně nebyly stěžejními díly celé desky. Místo něho roli sólového a vlastně už jediného kytaristy obsadil Warren DeMartini, který se spolu se zpěvákem Stephenem Pearcym a producentem Childem stal zásadním členem pro vznik alba „Detonator“. Desky, která nakonec ukázala, jaký potenciál v kapele dřímal a která ji jednou pro vždy udělala nesmrtelnými. Přestože staří fanoušci neustále budou přísahat na „Out Of The Cellar“ a „Invasion Of Your Privacy“, skutečnost je taková, že „Detonator“ ukazuje Ratt jako dospělou hardrockovou kapelu, která se už nadobro zbavila dětských nemocí a dokázala do své hudby vpustit i jiné vlivy.
Už samotný start alba je monstrózní. DeMartiniho sebejistá kytarová vyhrávka „Intro To Shame“ přejde v úvodní „Shame Shame Shame“, která ukazuje, že Ratt, poučeni z dvou předchozích desek, hledí trochu jiným směrem. To plně potvrdí i následující „Lovin` You`s A Dirty Job”, která zafungovala jako pilotní singl a jenž klade velký důraz na groove a není zbytečně předváděcí, jak tomu bylo u Ratt párkrát v minulosti zvykem. Obě tyto skladby jsou dodnes citovány jako jednoznačná klasika kapely. K nim lze přidat i řadu dalších věcí, které “Detonator” obsahuje. Především dvě popmetalové bomby “One Step Away” a “Givin` Yourself Away”, které jako kdyby chtěly podtrhnout fakt, že tohle album prostě musí z diskografie kapely vyčnívat. Skvěle pak působí i “Hard Time” a ostrá “Can`t Wait On Love”, která jako jedna ze dvou položek obsahuje Crosbyho rukopis. Ujmula se nakonec i závěrečná “Top Secret”, ta jako jediná z obsažených skladeb nebyla úplně čerstvého data, protože ji (i když v trochu odlišné podobě) kapela hrála ještě v dobách Mickey Ratt.
V podstatě, když si vezmete jakoukoliv skladbu z této desky, nemůžete sáhnout vedle, a to je skutečnost, která z “Detonator” dělá nadčasové album. Klenot pozdní éry hair metalu, která se už ale chýlila ke svému neodvratitelnému konci, jenž byl pro řadu kapel fatální. I pro Ratt… Kdyby tohle album vyšlo místo “Dancing Undercover”, mohla Pearcyho parta nástup grunge přežít mnohem lehčeji, protože její pozice na scéně by byla silná. Jenže v roce 1990 už bylo pozdě. Že hlavní část kariéry kapely skončila v tom nejlepším, pak demonstruje i strhující “Nobody Rides For Free” z výběru “Ratt & Roll 81-91“, která už byla natočena pouze ve čtveřici. Bez Robbina Crosbyho, který už nebyl členem kapely, jež se stejně v roce 1992 odebrala k dlouhému spánku...
Osud samotného Crosbyho byl pak mnohem smutnější. Jeho závilost na heroinu nabrala začátekm devadesátých let už devastující rozměry, kytarista se začal topit v dluzích, nakonec přišel o bydlení a několik let přebýval mezi losangeleskými bezdomovci. Tam se pravděpodobně nakazil z použité jehly virem HIV, který jej 6. června 2002 přemohl definitivně…
|
