Němci Grailknights patří mezi ty spolky, které staví na hlubší fantasy stylistice, včetně přezdívek nebo koncertních kostýmů. Výbornou zprávou je, že ruku v ruce (nebo spíše kapuci v kapuce) s touto image jde smysl pro hravost, která se prolíná celým playlistem novinky „Knightfall“, jež je v pořadí pátým studiovým zápisem Grailknights. Kvintet hudebníků přitom nezůstal ve studiu osamocen a stejně jako v případě minulé desky bylo ke spolupráci přizváno několik zpěváků, z nichž do popředí vyčnívají jména čtveřice vokalistů ze spolku Van Canto nebo Joakim Brodén ze Sabaton.
Právě ten se představí v úvodním songu „Pumping Iron Power“, který vypukne po správně lákajícím "burtonovském" intru a jenž rovnou patří k nejlepším skladbám nahrávky. Útroby této kompozice jsou narvány instrumentální dělovou koulí, která sviští éterem se samozřejmou silou, ale také s výše zmíněnou hravostí prezentovanou hymnickými úhozy kláves nebo vícehlasy ala Blind Guardian (obě tyto kategorie jsou na albu vůbec hojně zastoupené). Tohle je parádní jízda, která dává velmi pádný důvod pro soustředěné vnímání věcí příštích. Hned vzápětí přijde na přetřes nestvůra z vesmíru spisovatele H. P. Lovecrafta, kterou v písni „Cthulhu“ pohání svěží refrén a až bigbeatové rozverné vyhrávky, což je další důležitý aspekt v muzice těchto Němců.
Těkavé kytarové melodie startují píseň „Black Spider´s Web“, která však postupně zatvrdí struktury ostrými riffy, kteroužto tendenci ještě umocní pologrowling v navazujícím příspěvku „Graiskull Asylum“. Vše je nicméně stále v souladu s celkově odlehčeným rukopisem autorů, kteří danou strategii rozvíjejí v pirátovsko-kozáčkovském počinku „March of the Skeletons" nebo v dalších vrcholných momentech alba, tedy svižné „Ghost Town" a „Laser Raptor 3D“, kde se krom hitového refrénu a parádně zpěvných slok dočkáme také vítaných elektronických prvků. Tuto pohodu sice občas naruší skladatelsky méně vychytané okamžiky (např. až moc poklidně vedený kus „Book Of a Hero“ nebo trochu unavené refrénové vícehlasy v „March of the Skeletons“ a závěrečné pochodovce „Knightfall“), na vyloženě dobrých pocitech, které se rozprostírají při poslechu většiny písní této nahrávky, to ale nic moc nemění. Chcete-li se bavit příjemně rozvrkočenou hudbou se svrchovaně optimistickým nábojem, pak spuštěním alba „Knightfall“ jistě neprohloupíte.
|
