Isacaarum patřili mezi naše nejlepší a nejznámější grindové kapely, s koncem roku 2014 však ukončili svou činnost. Přesto vyšla „nová“ nahrávka, nesoucí jméno „Retrorgy“ a nejedná se o řadovku (protože kapela neobnovila stálou aktivitu), ale ani o klasické „best of“. Deska se totiž zaměřuje na skladby z přelomových alb „Curbed“ a „Cunt Hackers“, přičemž všechny byly opět znovu nahrány a také opatřeny novými texty. Ono totiž „Curbed“ v podstatě žádné pořádné texty nemělo a tak „Retroorgy“ dostává punc skutečně zajímavé nahrávky.
„Curbed“ a „Cunt Hackers“ byly pro kapelu přelomové zejména kvůli žánrové změně. Isacaarum hráli totiž od svého začátku (rok 1994) black metal, ale s příchodem zpěváka Chymuse v roce 1997 se jejich tvorba přiklonila více na stranu grindcoreu. Kapela byla divočejší a perverznější. A to nejen na deskách, ale i na vystoupeních. Nové texty tento směr zcela dodržují a tak se dočkáte spousty „úchyláren“, pornografie, zvrhlosti, ale vše v rámci humoru, který ke grindu prostě patří. Hodně napovídají už názvy jednotlivých skladeb, které jistě vyloudí úsměv na vaší tváři či lehké vzrušení u těch otrlejších z vás (muhehe).
Zvuk nahrávky je na vysoké úrovni a tak se budete moci pohodlně rochnit v grindovém peklíčku. Hudebně jsou Isacaarum správně energičtí a nespoutaní, jak pro žánr potřeba. Například hned úvodní „XXX-Rapist And Goregasm“ je pořádný fofr, do kterého promlouvá trochu black metalu a větší podíl hodně rychlého death metalu. Chymus zde hlasem malinko připomíná Jeffa Walkera z Carcass a klidně by se muzika dala k této legendě přirovnat, jen je trochu rychlejší.
Jenže Isacaarum byli šílenci, takže umí ještě rychleji. „Bitchbrigade“ toho budiž důkazem. Poměrně monotónní, ale hyperrychlá nálož má dvě minuty, za které vám naplive do krku. Tak trochu ve stylu Impaled Nazarene, akorát s lepším vokálem. Ač je to poměrně odvážné tvrzení, Isacaarum uměli i pořádné hity. „Intergrated Vulva Hacker“ je nejdelší skladbou na desce (přes tři minuty, jinak se kapela drží u dvouminutové hranice) a obsahuje jasně srozumitelný refrén, který vám prostě zůstane v hlavě. Tempo se každou chvilku změní a v rámci žánru jde skutečně o promakanou píseň. Nelze nepochválit Chymuse, jehož projev je pestrý, od klasického growlu, přes různé skřeky, řev, až ke zvukům, jež člověk vydává, když je mu velmi nevolno. A ve stejném duchu se odvíjí všech devět kousků, které žánru grincore dělají dobré jméno.
Isacaarum není pro slabé nátury, přesto je v jejich hudbě patrný um a nadhled. Deska má přívětivou stopáž a ani na chvilku nenudí. A to říkám jako posluchač, pro kterého grind není úplně jeho šálek kávy. Jenže Isacaarum prostě uměli dělat opravdu kvalitní bordel. V současnosti můžete Chymusův hlas slyšet u death/thrashových Antigod, Míra Prokeš drtí kytaru u blackových Ytivarg. Každopádně českému grindcoreu Isacaarum budou rozhodně chybět.
|
