Crematory dostali skvělou šanci, když podepsali smlouvu s labelem Nuclear Blast. Z Massacre records se vyvázali vydáním desky „Crematory“, která byla překvapivě úspěšná, i když ji kapela natočila tak trochu, aby splnila své smluvní závazky a mohla podepsat s novým vydavatelstvím. V Nuclear Blast kapele věřili a tak mohlo album „Awake“, vyšlo velmi rychle. A kapelu vrátilo na cestu, ze které minulá nahrávka trochu uhnula.
Deska jako by přímo navazovala na „Illusions“. S tím koresponduje opět old schoolově vypadající kreslený obal. Když dozní zbytečné, nezajímavé a neefektivní intro „Maze“, s „Lord Of Lies“ se rozezní řízný gothic metal, v němž zpočátku překvapí zabarvení Felixova hlasu, který není tak hluboko, jak bývá zvykem. To neznamená, že by přestal growlovat, to nejlepší si totiž schoval na refrén. „Away“ překvapí svou epičností. Zejména v začátku, kdy se skladba pomalu rozjíždí a klávesy jsou skvěle ozvučeny a člověk má pocit, že je uprostřed velkého prostoru. Následně „Away“ chytne svižné tempo s podporou řízných, téměř thrashových riffů. Jako pecka do tváře pak zní refrén, kdy kytarista Lotte čistě zpívá melodii jako z nějakého popového singlu. Tenhle paradox se bude v hudbě Crematory objevovat čím dál častěji. Na jedné straně tvrdost, na druhé takřka popík. „Away“ je ve výsledku skvělá, svižná, epická hitovka s velice „hodným“ refrénem.
Těžko říct, jak moc Nuclear Blast mluvili do tvorby kapely, ale z desky je cítit snaha o komerčnost, a o zalíbení se co nejširšímu publiku. Zejména následné dvě skladby tak působí. - „Temple Of Love“ je cover verzí slavného hitu od The Sisters Of Mercy. Crematory k němu natočili slušivý, i když dnes trochu „úsměvný“ videoklip a jejich verze je o něco „bujařejší“ než originál. „For Love“ je dost zvláštní píseň. Upřímně říkám, líbí se mi. Ale současně se zde Crematory pouští na popové kolbiště, k čemuž pomáhá i na tu dobu velice moderní (tedy kdyby se jednalo o chlapeckou kapelu) klip. Lotte zde dostává maximální prostor a Felix se svým mručením dělá křoví. Vybrnkávané sloky malinko evokují některé momenty Metallicy a Lotteho zpěv jako by se jí i chtěl přiblížit. Refrén je však už mazlivý líbivý popík. Úsměvně působí, jak se ve videoklipu Felix snaží řádit a tvářit drsně, jako by si režisér řekl, že Crematory jsou vlastně metalová kapela.
Zpátky k metalu zavelí další skladba. Minulá deska se jmenovala „Crematory“ a tak tu musí být stejnojmenná píseň. Parádní propojení řezavých riffů, rychlých bicích a gotiky. Felix growluje, ale využívá i svých čistých vokálních rejstříků. Angličtina se tu střetává s němčinou. Rovněž „My Lost Words“ pokračuje v rázném přitvrzení. Jako by chtěla kapela dohnat, co bylo v první polovině desky upozaděno. Tvrdost však přeruší trochu kýčovitý melodický refrén. Především dvojhlasy jsou zde poněkud směšné. V závěrečné „Mirror“ Crematory trochu změní své zvyklosti. Tradiční klavírní outro střídá klávesová balada. Pro Lotteho, který tuhle skaldbu odzpíval, se však jednalo o labutí píseň v řadách Crematory.
„Awake“ je velice dobrá deska, i když nedosahuje kvalit a zajímavosti prvních tří desek. Crematory jsou zde již zcela gothic metalovým tělesem s občasným přesahem do melo-deathu či doomu, ale také dokonce do popových melodií. Deska byla velmi úspěšná, za což hovoří například 54 místo v německém prodejním žebříčku. S „Awake“ však něco skončilo. Jedna éra, která kapelu proslavila. Na další desce se změnil zvuk, zmizely kreslené obaly, vzniklo nové logo a přišla významná personální změna.
|
