ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




CREMATORY - Revolution

Pro muzikanta je těžké být bez hudby. Něco takového pocítili i pauzírující Crematory. Nejprve je požádal šéf Nuclear Blast o cover skladby „The Four Horseman“ pro tributní album Metallicy. Práce na něm kapelu zřejmě natolik motivovala, aby došlo k dohodě, že pokud budou Crematory mít čas a budou si moci sami říct, na jak dlouhé turné (či zda vůbec na nějaké) pojedou, tak do reunionu půjdou. V Nuclear na jejich požadavky ohledně volnosti přistoupili a tak mohlo v roce 2004 vyjít album „Revolution“.

Přes svůj poměrně smělý název se žádná hudební revoluce neudála. Přesto Crematory doznali změn a vlastní zvuk značně modernizovali. Když nepočítáme decentní intro „Resurrection“, deskaa začne pěkně zostra. Jako pořádná metalová palba odstartuje „Wake Up“. Thrashové riffy zní mohutně a Felixův growl je řádně naštvaný. Po krátké době následuje hitový refrén, zpívaný Matthiasem, oba tyto hlasy se pravidelně střídají. Píseň má tři minuty a více přímočará snad být ani nemůže. Zcela jasně říká, že Crematory ze své jednoduché receptury nekomplikovaných a zapamatovatelných písní neustupují. Krom moderního metalového zvuku si nelze nevšimnout moderních (na tu dobu) klávesových rejstříků.

Asi největší hit desky (a rovněž jeden z nejvýraznějších v celé kariéře německých gotiků) je skladba „Creed“. Tenhle singl doprovázel poněkud bizarní videoklip, ale i tak skladba slavila úspěch. Disco klávesy zní trochu otravně, jinak „Creed“ staví na tvrdých slokách a vzletném, téměř popovém refrénu. Crematory byli vždy velice melodičtí a také zkoušeli experimentovat s elektronikou. „Revolution“ zašlo v tomhle ohledu doposud nejdál. „Reign Of Fear“ staví na diskotékovém rytmu, klávesách a zvuku, který už příliš metalový není. Přesto se nedá říct, že by se jednalo o špatnou skladbu, neboť se rychle člověku dostane pod kůži.

Ještě více EBM prvků přináší „Open Your Eyes“. V kombinaci s tvrdými podladěnými riffy to funguje dobře, avšak pro nejednoho metalistu už to bude hodně přes čáru. Trochu jak "Macarena" začíná „Tick Tack“, nicméně nakonec jde o jeden z nejtvrdších kousků na albu. Těžkopádný drtící ústřední riff je parádní, trochu překvapí Felix, který sice používá growl, ale výsledek je rap. Každopádně skladbě to sluší. „Tick Tack“ se valí jak parní válec a drtí vše před sebou. Na vážnější notu zahraje temná „Angel Of Fate“. Zejména sloky jsou drsné a kapelu vracejí k death/doom metalu. Gotickou atmosféru Crematory stále umí a zde se dívají do minulosti. „Solitary Psycho“ lehce připomíná lehce Dark Tranquillity, alespoň co se týče silného riffu, kláves a rovněž Felix svůj growl posunuje do nezvyklých poloh, ačkoliv je zastřený. Rockově znějící titulní „Revolution“ je další hitovkou. Její refrén patří k těm nejlepším, jaké kdy kapela vymyslela. I přes přítomnost growlu se jedná o píseň, která by mohla hrát v rádiu. Následující „Human Blood“ trochu přitvrdí a zaujme především nátlakovým refrénem. Netypicky pro Crematory zní kytary, které by slušely možná nějaké americké alternativně metalové kapele. „Red Sky“ nabídne návrat k více elektronickému zvuku a sviští si to ve středním tempu a odlehčené náladě. Závěrečná vcelku vkusná „Farewell Letter“ navazuje na tradici uzavírání alba klavírní baladou, kvalit „Perils Of The Wind“ však nedosahuje.

„Revolution“ je pestrá a moderní deska. Někdy tvrdá v duchu „Believe“, jindy téměř rocková a především experimentující s popovým a elektronickým zvukem. Zvuk je sytý a čistý, jen působí chladně až synteticky, což platí i pro pozdější nahrávky kapely. „Revolution“ představilo Crematory jako kapelu, která dál rozvíjí svůj styl, ale od devadesátých let svůj projev razantně změnila. Zůstal jen základ, tedy jednoduché písničky s tvrdými slokami a hitovými refrény. Deska slavila úspěch a o Crematory byl zájem, například skladba „Tick Tack“ se stala soundtrackem k filmu „Con Game“. V roce 2005 si skupina připravila DVD „Live Revolution“, který byl také posledním nosičem vycházejícím pod hlavičkou gigantu Nuclear Blast, Crematory následně přešli k Massacre Records. a povzbuzeni svým úspěšným návratem se rozhodli natočit překvapivou desku.

Tomáš Marton             


www.crematory.de

YouTube ukázka - Revolution

Seznam skladeb:
1. Resurrection
2. Wake Up
3. Greed
4. Reign of Fear
5. Open Your Eyes
6. Tick Tack
7. Angel of Fate
8. Solitary Psycho
9. Revolution
10. Human Blood
11. Red Sky
12. Farewell Letter

Sestava:
Felix Stass - zpěv
Matthias Hechler - kytary
Harald Heine - baskytara
Katrin Goger - klávesy
Markus Jüllich - bicí

Rok vydání: 2004
Čas: 46:42
Label: Nuclear Blast
Země:Německo
Žánr: Elektro/modern metal

Diskografie:
1993 - Transmigration
1994 - ...Just Dreaming
1995 - Illusions
1996 - Crematory
1997 - Awake
1999 - Act Seven
2000 - Believe
2004 - Revolution
2006 - Klagebilder
2008 - Pray
2010 - Infinity
2014 - Antiserum
2016 - Monument
2018 - Oblivion

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 09.05.2019
Přečteno: 2428x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Pre mna prve album...15. 05. 2019 8:22 johny


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09888 sekund.