Po vydání alba "Pray" Crematory nejprve projeli několik festivalů, mezi nimi poněkolikáté i Wacken Open Air a následující jaro 2009 věnovali kratšímu turné především po střední Evropě. Poté se již nerozpakovali a vrhli se k natáčení nové nahrávky. Album „Infinity“ potvrzuje směr, který kapela nabrala na minulém albu, tedy návrat ke gothic metalu. Crematory byli v dobré formě a chtěli natočit rychlý gothic metal s thrash metalovými kytarami.
Titulní skladba tak má drtivý úvod. Divoké bicí, tvrdý riff a přesto gotické klávesy. Následně se skladba uklidní až do bezmála gothic/doomové podoby, ale nepřestává být dynamická. Mění se nálada, tempo a jak je u Crematory zvykem, vše vrcholí melodickým refrénem. Skladba navodí skvělou atmosféru a kapela dokazuje, že má stále dobré nápady. „Sense Of Time“ hraje na melodičtější notu. Jsou slyšet více klávesy a je to píseň, jakých Crematory složili už hromadu. Nepřekvapí ničím, dokonce ani svým umístěním za úvodní skladbu, tato dramaturgie je pro Crematory typická.
Němečtí pionýři gotiky avizovali, že deska by měla být rychlejší, proto je tu „Out Of Mind“, krátká úderná gothic/thrashová věc. Úspěšné coververze Crematory točili už v minulosti (vzpomeňte na úspěch s „Temple Of Love“ od The Sisters Of Mercy) na "Infinity" se pustili do zpracování Depeche Mode a jejich „Black Celebration“. Tahle předělávka zní dost jinak, než originál, přestože kapela vlastně jen lehce změnila klávesy, přidala pár riffů a Felix chvilku growluje, ale ostudu mu nedělá. „Never Look Back“ díky moderním klávesám zní o něco elektroničtěji než zbytek desky, písni dominuje chytlavý refrén, sloky jsou oproti tomu řádně drsné. Šikovně se zrychluje a zpomaluje tempo, takže píseň působí velmi živě. Baladická „Broken Halo“ je sice popová, ale zní prostě dobře.
Pop rozbijí brutální thrashové riffy skladby „Where Are You Now“, v níž Crematory zní jak ohromná bouře. V brutální rychlém tempu Felix najednou téměř black metalově křepčí, atmosféra je parádně temná, a i přes to, že nechybí melodický refrén, jedná se o jeden z největších nářezů v diskografii Crematory. „A Story About…“ má táhlou melodii, zní velkolepě a epicky. Skvěle fungují některé elektronické efekty. Proklamovanému pojmu „gothic thrash metal“ dělá čest velmi povedená „No More Knows“, je dynamická, tvrdá a přitom obsahuje možná nejlepší refrén celé nahrávky. Postará se o něj čistě zpívající Felix, čímž dává vzpomenout na počátky kapely, kdy se o vokál staral především on. Klidná tečka za albem „Auf Der Flucht“ je německy zpívaná, tato doomem ovlivněná píseň extra nezaujme, ale představuje poměrně důstojní závěr.
„Infinity“ splnila to, co kapela řekla. Crematory zrychlili a přitvrdili, ani tak však nahrávka nepřekvapila, ostatně kdo by čekal, že skupina nějak změní svůj skladatelský rukopis? Větší důraz na metal je potěšující a kytarové riffy jsou skutečně parádní, stejně tak silné melodie, atmosféra i dobrá dramaturgie. „Infinity“ patří mezi ty desky, jimiž se Crematory mohou chlubit.
Ještě na konci téhož roku si kapela připravila k dvacetiletému výročí kompilaci „Black Pearls“. Skvěle sestavený výběr obsahoval dvě „živá“ CD a DVD se všemi klipy a několika koncertními sety.
Dle nejnovějších zpráv Crematory pokračují dál. Podepsali novou smlouvu s Napalm records a přislíbili novou desku na začátek příštího roku. Ať bude, jaká chce, nedá se Crematory upřít, že v rámci gothic metalu zanechali výraznou stopu a několik opravdu povedených alb.
|
