Přes noc se v amfiteátru skoro nic nezměnilo. Teplota se nepohnula, ani návštěvníci neztratili na elánu, který je poháněl v předešlých dnech. Jedinou změnou bylo to, že na pódiu nevystupovala žádná tuzemská kapela. Neděle se nesla ve znamení na Metalfestu „profláklých“ kapel, které neměly jednoduchý úkol – dostat ze sebe to nejlepší a důstojně uzavřít festivalový víkend. Po celý den na místě samozřejmě nechyběli sobotní hrdinové, kteří ochlazovali rozpálený kotel i ostatní fanoušky v amfiteátru.

Jako první se představila německá symphonic metalová kapela Elvellon. Těch pár fanoušků, kteří do amfiteátru dorazili hned ráno, si určitě užilo úvodní vystoupení dne. Dav shromážděný pod pódiem byl ohromen hlasovým výkonem zpěvačky Nelle Messerschmidt. Naprosto bezchybně odzpívané písně „Born from Hope“ a „Oraculum“, měly u publika velký úspěch a kapela sklidila obrovský potlesk, přestože na místě nebylo ještě tolik lidí. I v čele další kapely stála žena, Giada Etro přitáhla na pódium se svou velmi mladou power metalovou kapelou Frozen Crown. Tito Italové překvapivě vsadili na svou debutovou desku „The Fallen King“, ze které poskládali skoro celý playlist. Z nové desky, kterou vydali na začátku letošní zimy, zahráli pouze song „Winterfall“, kterou publikum v kotli kvitovalo silným potleskem, proto je škoda, že z desky nezařadili do vystoupení více songů. Kapele to nádherně šlapalo a Giada Etro svým pohybem parádně rozhýbala kotel.

Další kapela, která se zaměřila na svůj debut, byla švédská heavy metalová kapela Civil War. Celou polovinu playlistu tvořily songy z jejich prvního studiového alba „The Killers Angels“ a stejně jako předchozí kapela Civil War z nového alba vybrali pouze jednu z písní, „Tombstone“ však nepatří mezi nejlepší na desce. Minulost tří pětin kapely připomněla řada fanoušků Sabaton, kteří se nahrnuli do kotle a zpěvák Kelly Sundown Carpenter, který ze sebe neuvěřitelnou rychlostí sypal texty, si dokonce zvládl s kotlem zahrát fotbal, což publiku přidalo energii. Tu rozhodně potřebovalo, protože po krátké přestávce, kde opět zazářili hasiči, se na pódiu objevil dobře známý Victor Smolski. Tento běloruský kytarista, známý především z německé kapely Rage, na Metalfest dorazil se svou power metalovou kapelou Almanac. Polovinu vystoupení tvořily cover verze songů od Rage, zbytek pak byl rovnoměrně rozložený mezi obě desky Almanac – „Tsar“ a „Kingslayer“. O zpěv se starala dvojce Patrick Sühl a Jeanette Marchewka, která kromě zpěvu měla na starost i housle. Victor Smolski ukázal své kytarové umění, kterým dokonale ovládal celé publikum, které ho proto podpořilo zuřivým pogem.

Americká thrash metalová legenda Death Angel se na pódiu představila ve tři hodiny. Playlist Death Angel sestavili rovnoměrně napříč svou tvorbou, vynechali jen desky „Frolic through the Park“ a „Killing Season“. Kapela jako první v neděli plně využila hru světel a navíc po celou dobu pódium zahaloval kouř, Vystoupení Death Angel pak provázel největší nedělní mosh pit. Na rozdíl od Death Angel se následující kapela zaměřila hlavně na svou novější tvorbu po přelomu tisíciletí. Finští gotici The 69 Eyes, působili velmi sehraně, dost nešťastně však vyznělo jejich zařazení mezi dvě stylově naprosto odlišná vystoupení, což publikum, navzdory kvalitě hudby The 69 Eyes, využilo jako pauzu na pivo. Na začátek celého vystoupení kapela zařadila song „Devil“, při kterém se ze zbytku fanoušků vytvořil menší mosh pit, který se držel s drobnými přestávkami celou dobu vystoupení The 69 Eyes.

Finští Korpiklaani dorazili do amfiteátru se svými pro metal netradičními nástroji. Finská folk metalová kapela, která má texty jak v rodné finštině, tak angličtině, použila v playlistu oba zmíněné jazyky, přičemž většinu vystoupení postavila na písních z posledních dvou desek „Noita“ a „Kulkija“. Do první třetiny Korpiklaani zařadili song „A Man with a Plan“, který publikum dychtivě očekávalo. Na závěr koncertu pak přišly u českého publika velmi oblíbené písně „Beer Beer“ a „Vodka“. V playlistu rozhodně chyběly velmi oblíbené songy (například „Ievan Polkka“ a „Lempo“), ale na kvalitu koncertu to nijak zvlášť negativní vliv nemělo. V první polovině vystoupení kapelu dost zásadně zradil zvukař, neboť vypadával zvuk. V kotli pod pódiem se objevily všechny styly poga, veslování i „jízda na lidech“. Kapela předvedla výborné vystoupení se skvělým doprovodem houslí, akordeonu a různých dechových nástrojů.

Předposlední vystoupení celého Metalfestu měl na svědomí Dee Snider ze známé heavy metalové kapely Twisted Sister. Do amfiteátru dorazil sice v rámci svého sólového projektu, přesto většinu koncertu zněly songy zmíněné kapely, nechyběly klasické „We`re Not Gonna Take It“ nebo „I Wanna Rock“, u kterých zpěvák vybízel k potlesku, zvedání rukou a odpovědím od publika. Skladby byly zahrány bravurně, dokonce i Dee, který stále poukazoval na svůj věk, zpíval bez sebemenší chybičky. Ze sólových skladeb pak zpěvák vybral pouze ty z poslední desky „For the Love of Metal“. Všechny skladby ale nakonec přebila závěrečná píseň, která přítomné naprosto překvapila - jednalo se o jeden z nejznámějších songů „Bouřky mezi Prahou a Děčínem“ (AC/DC) „Highway to Hell“, který okamžitě rozezpíval celý amfiteátr. Celé vystoupení bylo doprovázeno kvalitní světelnou show, která ve chvíli, kdy se sešeřilo dostala opravdu grády. Jednalo se o jedno z nejlepších čísel celého Metalfestu a publikum (jehož součástí se stali i Death Angel) to dávalo hodně najevo. Vystoupení mělo dokonce takový úspěch, že spousta návštěvníku opuštěla areál se slovy: „Po tomhle už Arch Enemy vidět nepotřebuju“.

Závěru večera i celého festivalu se ujala Alissa White – Gluz s melodeathovými Arch Enemy. Světla sotva osvětlovala pódium, když se vyřítila Alissa a začala házet svou modrou hřívou. V tom okamžiku by se v kotli krve nedořezal, to se však velmi rychle změnilo a fanoušci začali zuřivě pogovat. Seznam songů byl z většiny sestaven z nové tvorby kapely. Z nejstarší éry, z doby, kdy kapela začínala a působil v ní ještě frontman Johan Liiva, se na plzeňské pódium dostala pouze skladba „Fields of Desolation“ a to jen jako „outro“ celého koncertu, což na některé starší fanoušky působilo dost nepříznivě. Kapela sice odvedla dobrou práci, ale nijak nepřekvapila.