Málokterá kapela má tak všeříkající název jako právě Nebula Orionis. Mlhovina Orionu. Vesmír, tajemno, nekonečno. O tom je a tak zní hudba projektu jediného muže, který si říká M42 (jedna z hvězd Orionu) a pochází z ruského Toljatti. Projekt vznikl v roce 2013 a od té doby neuplynul rok, aby pod jeho hlavičkou nevyšla nějaká nahrávka. Poslední dlouhohrající deska vyšla letos a nese název „To Keep The Flame Burning“.
Žánrově se Nebula Orionis dá charakterizovat jako atmosferický metal, ale taktéž třeba space či cinematic metal. Nejvíce diskutabilní asi zůstane samotné slovo metal. Deska totiž postrádá jakýkoliv element metalové dravosti či údernosti. Ani obvyklá zádumčivost či zatěžkanost doom metalu či jiných atmosféricky laděných „kovových“ stylů neodpovídá tomu, co Nebula Orionis hraje. „To Keep The Flame Burning“ je velmi krotké album, kde bicí a kytara tvoří spíše doprovod všem klávesám a orchestracím. Vše tvoří součást velkého vesmírného soundtracku, který vás už od samotného začátku pohltí. Je jedno, že má album šest skladeb, protože každá na sebe přímo navazuje a vzniká tak třicetiminutový celek. Samotná celková stopáž je přiměřená a posluchač se nebude cítit přehlcen.
Orchestrace, klávesy a melodie mohou lehce evokovat některé známé soundtrackové tvůrce, jako Hans Zimmer či Clint Mansell. Zejména hudba ke hře Mass Efect 3 druhého jmenovaného může být dobrým vodítkem k přiblížení si tvorby Nebula Orionis. První bicí a kytary zazní až po pěti minutách desky a pomáhají umocnit vesmírnou atmosféru nahrávky. Riffy nejsou nijak složité, ani výrazné, rovněž bicí (automat) tvoří čistě jen rytmus a nemůžete od nich čekat cokoliv sofistikovanějšího. Metalová složka tak nijak nenadchne, ale to ani není účel. Nahrávka má za cíl uchvátit jako celek. Což se, pokud jste správně vesmírně naladěni, daří.
S trochou představivosti se dají svým atmosferickým přístupem k metalu Nebula Orionis připodobnit například k Eldamar, Aquilus či Soujourner. Ti jsou ale mnohem více metaloví.
„To Keep The Flame Burning“ je album, které si nepustíte každý den. Pokud ale někdy budete mít náladu na vesmírné dobrodružství, na klidnou relaxaci a pohodlně se s kávou usadíte do křesla, bude vám skvělým společníkem. Deska nabízí úchvatnou atmosféru a v pravém slova smyslu symfonii, která vás přenese světelné roky pryč ze Sluneční soustavy. A nepotřebujete k tomu ani skafandr.
|
