Je zajímavé sledovat, jak se řada recenzentů popisujících novodobé desky Arakainu snaží vybalancovat úctu k této legendě s určitou rozporuplností hudebního obsahu. Sám jsem na tom podobně a jisté ambivalenci se nevyhnu ani při reakci na fošnu "Restart". Pražští hudebníci to ale recenzentům příliš neulehčují (teď nechme stranou fakt, že je náš názor pravděpodobně vůbec nezajímá). Kdyby nahráli vyloženě špatné album, pak může být člověk alespoň jízlivý a necítit se přitom moc blbě. Místo toho ale autoři Kub/Urban (a občas Mach) sekají jedno "ne až tak špatné/dobré" album za druhým a nechávají na posluchačích, aby se s tím poprali po svém.
Deska z roku 2009 z tohoto "konceptu" nevybočuje (přestože nalézá o chlup lepší autorská i zvuková východiska nežli v sobě ztracený "Labyrint"), a tak je nutné zopakovat mantru, kterou lze aplikovat v podstatě na všechny nahrávky moderní éry kapely. Opět jsme konfrontováni se třemi kategoriemi songů, od dobrých, přes zhola běžné, až po krapet nezdařené kousky. To vše na ploše, která je časovým ekvivalentem rozměru několika fotbalových stadionů, takže pokud chce posluchač vše absolvovat (přeběhnout) na jeden zátah, pořádně se nadře a na konci této etapy mu dvakrát do zpěvu nebude.
Nejprve si odbudeme zápornou skupinu. Kdyby na albu absentovaly vály "Právo máš" a "Lámou", vůbec nic by se nestalo. Úplně nepřesvědčí ani dvojice "Prázdno v hlavě" a "Zabiják v nás", a to z důvodu okopírovaných úseků (ať už vlastních či cizích) nebo slabých refrénů. Nejobjemnější sekci běžných příspěvků namátkově prezentují skladby "Paganini", "1492: Dobytí ráje", "Končí den", "Kam bůh se dívá", "Postavy z obrazu" a bonusový "Maraton". K nejlepším písním patří úvodní pobídka "Pojď dál" a podobně obstojná "Hvězda", přestože i jejich tah malinko brzdí refrénová část.
Nejchytlavější refrén nahrávky uslyšíme v songu "Skrytá kamera" (s podobným hitovým potenciálem jako má chorus "Jesus Business" z "Warning!" a "Ďábelská hra" z "Labyrintu"), a celkem dobře se povedlo vybalancovat baladu "Osudnej den" (podprahová podobnost s "Medvídkem" od Lucie je jistě náhodná). Na sedmdesátiminutové album to každopádně moc není, chtělo to víc škrtat, třídit, vyhazovat, myslet na posluchače. Nicméně stěžovat si úplně nemůžeme, protože deska "Restart" není jednoznačně špatná. Jen prostě není ani vyloženě dobrá, to je celé.
|
