6.12.2019
L.A. GUNS
Bez ohlášení vychází vánoční EP kapely, kterou vede ..více

6.12.2019
HELLOWEEN
Němečtí klasici budou mít novou desku. Ta právě ..více

6.12.2019
SIGNUM REGIS
Jako třetí videoklip ze svého nového alba zpracovali ..více

6.12.2019
BENEATH MY SINS
Francouzští symfonici BENEATH MY SINS avizují, že jejich ..více

6.12.2019
Předvánoční blešák muziky na Echoes
Již po šesté v předvánočním čase probrala redakce ..více

6.12.2019
THE FIALKY
THE FIALKY spolu s přáteli vyráží na tři poslední ..více






EUROPE - Start From The Dark
...mně se ta deska nelíbí. Ne kvůli stylové z ..

EUROPE - Start From The Dark
Měli se vrátit k heavy metalu/hard rocku prvníc ..

EUROPE - Start From The Dark
Mne sa pacia len prve 3. Ale toto som si minule pu ..

EUROPE - Start From The Dark
Za mně je Stark páradní soudobá deska s povede ..

EUROPE - Start From The Dark
skoro všechna alba poscomebackové scény ve sbí ..

EUROPE - Start From The Dark
Já jsem ta druhá strana společnosti, kterou Eur ..

EUROPE - Start From The Dark
A tady já dávám desítku! Comeback jak hovado, ..

KAATO - Slam!
debut je suprovy a dvojkou to koncí? 8/10 ..

Černé vrány při comebacku trochu blednou...
Legitimní sice je, ale prostě mě osobně vadí, ..

Černé vrány při comebacku trochu blednou...
Blednou? Co to je za dementní spekulace? Co Motle ..




Za poslední měsíc:
AMON AMARTH, ARCH ENEMY, HYPOCRISY - Praha, Tipsport aréna, 17. 11. 2019
1479x

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
1292x

ARAKAIN - Warning!
1267x

PRETTY MAIDS - Undress The Madness
1050x

EUROPE - The Final Countdown
1032x

ARAKAIN - Restart
1012x





článků celkem: 7303
recenzí: 5982
reportů: 569
rozhovorů: 382













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Michael MONROE - One Man Gang

Každá nová deska pekelně charismatického frontmana Hanoi Rocks Michaela Monroea je jistota, i když jeho sólový debut "Nights Are So Long" se nesl na vlnách zklidněného pop rocku, který byl docela daleko od dřívejší tvorby Hanoi Rocks. Od druhého rozpadu domovské kapely v roce 2010, když se vrátil na scénu jen pod svým jménem s albem "Sensory Overdrive", se prezentuje alby, která mají ducha zmíněné finské legendy a jsou pevně ukotveny v klasickém Monroeově stylu. Není to však o tom, že by se Monroe našel, on stále hraje ten styl, který jej proslavil po celém světě a z Hanoi Rocks udělal jednu z nejkultovnějších kapel všech dob.

Už "Sensory Overdrive" rezonovala mixem hair metalu, punku a glamu, kde byla i patřičná dávka hitovosti a těžila jak z dávných dob Hanoi Rocks, tak z do té doby nejslavnější Monroeovy sólovky "Not Fakin` It", a tak je tomu celou tuto desetiletku. Monroe svými alby (od roku 2010 dál) dal zapomenout i na tři comebacková díla Hanoi Rocks, která sice nebyla špatná, ale pokulhávala ve srovnání s klasickými deskami tohoto souboru i právě s Monroeovými sólovkami. Navíc je slyšet, jak si oba kohouti na starém smetišti, tedy Monroe a kytarista Andy McCoy, od sebe odpočinuli a každý sám za sebe teď tvoří hudbu lepší než v letech 2003 až 2007. McCoy přišel před pár týdny se skvělou "21st Century Rocks" a teď je na startovní čáře i Monroe s albem "One Man Gang". To je rovněž velice, převelice silné.

Pokud bychom měli jmenovat nejlepší Monroeovo postcomebackové album, bylo by rozhodování velice těžké a neulehčí jej ani novinka. Všechna čtyři alba jsou totiž vzácně vyrovnaná a kvalitativně srovnatelná, což je dané Monroevým skladatelským talentem, ale i tím, že je obklopen skvělými muzikanty. V jeho doprovodné sestavě je možné zaregistrovat parťáka z dávných časů Hanoi Rocks, basistu Samiho Yaffu (a občasně s nimi naživo vystupuje i další někdejší člen téhle party, kytarista Nasty Suicide). Jediné, co může na novince mírně zklamat, je fakt, že deska není překvapivá a pevně se drží zajetého stylu, ovšem skladby jsou na ní opět excelentní.

Možná trochu trochu překvapí řízný, tvrdě punkový úvod v podobě titulní skladby, ovšem pak je kolekce, obsahující jak ostré stadionové vypalovačky, tak i pomalejší věci, opět vyrovnaná, stejně jako minulá alba. Největším hitem, dalším do nepřeberné řady, je "Last Train To Tokyo", skladba se silným refrénem, jako byla například "Ballad Of The Lower East Side" z alba "Horns And Halos". Zde se opět projevuje Monroeův cit pro melodii a gradaci skladby, což z ní činí další koncertní stálici tohoto muzikanta. Ovšem "Last Train To Tokyo" rozhodně není jedinou svého druhu na "One Man Gang".

Milovníky ostřejších věcí rozhodně potěší punkem načichlá "Hollywood Paranoia" a skočná "Helsinki Shakedown", která sice nemá punkový aspekt prvně jmenované skladby, ovšem její svižné tempo jí rozhodně místo v koncertním playlistu vybojuje. Trochu stranou pak stojí dvouminutová punková vypalovačka "Black Ties And Red Tape", jež jako kdyby chtěla připomenou někdejší Monroeův projekt Demolition 23 a říct, že i když Michaela jako velký vzor uváděli třeba Axl Rose nebo Bret Michaels (Poison), byl on vždy víc punkerem. Do toho vzorce ale zapadají i klidnější skladby, které oproti jiným deskám jsou zde jen dvě, ovšem hlavně "In The Tall Grass" se povedla na výbornou. Trochu mimo celý rozjetý koncept alba pak stojí závěrečná "Low Life In High Places", jež zaujme dramatickou stavbou a trochu vážnější notou, kde jsou cítit ozvěny (ovšem jen lehce a v náznacích) alternativního rocku devadesátých let.

Album "One Man Gang" nezklamalo. Je to opět velmi silná deska, bez kterých by rocková scéna letošního roku byla o něco chudší. Pokud bychom měli toto album srovnávat s tím, co přinesl nedávno Monroeův dávný rival Andy McCoy, vyjde sice na body vítězně dílo svérázného kytaristy z Laponska, ovšem Monroe za ním o velký kus nezaostává.

Pepsi Stone             


www.michaelmonroe.com

YouTube ukázka - Last Train To Tokyo

Seznam skladeb:
1. One Man Gang
2. Last Train To Tokyo
3. Junk Planet
4. Midsummer Nights
5. The Pitfalls Of Being An Outsider
6. Wasted Years
7. In The Tall Grass
8. Black Ties And Red Tape
9. Hollywood Paranoia
10. Heaven Is A Free State
11. Helsinki Shakedown
12. Low Life In High Places

Sestava:
Michael Monroe - zpěv, saxofon, harmonika
Steve Conte - kytara
Rich Jones - kytara
Sami Yaffa - baskytara
Karl Rockfist - bicí

Rok vydání: 2019
Čas: 41:21
Label: Spinefarm Records
Země: Finsko
Žánr: hair metal/punk rock

Diskografie:
1988 - Nights Are So Long
1989 - Not Fakin` It
1996 - Peace Of Mind
1999 - Life Gets You Dirty
2003 - Whatcha Want
2011 - Sensory Overdrive
2013 - Horns And Halos
2015 - Blackout States
2019 - One Man Gang

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 22.11.2019
Přečteno: 472x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Jo takhle ma...24. 11. 2019 12:44 adrian


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21348 sekund.