Přestože minulé album "Condolences" bylo ambiciózním dílem, na němž Wednesday 13 úplně neopustil svůj horrorpunkový styl, ale importoval do své tvorby větší hitové ambice, které byly skoro až na hranici s klasickým metalem, fanoušci tuhle desku moc nevzali. Otázka je proč... "Condolences" byla rozhodně jeho nejvyspělejším dílem a slavila i slušné hitparádové úspěchy, ovšem skalní příznivci ji skoro až štítivě odstrčili. Joseph Poole, jak se tento svérázný umělec ve skutečnosti jmenuje, se z toho poučil. Neuplynul ani rok od vydání tohoto díla a Wednesday 13 už prohlašoval, že se jednalo jen o drobný výstřelek jeho diskografie, který už opakovat nechce. Celkem škoda...
Wednesday 13 se dnes soustředí jen na svou kariéru a už setřásl věčné otázky o comebacku kultovních Murderdolls, které měl s bývalým bubeníkem Slipknot Joeyem Jordisonem. A svou vlastní tvorbu se rozhodl s novinkou "Necrophaze" otočit více ke kořenům, šmahem vymést heavymetalové vlivy (kdy pokukoval skoro až k teritoriu, kde jsou doma Iron Maiden) a nabídnou kolekci tvrdých hororových věcí, kde jeho hlas rezonuje v nízkých polohách, sem tam sjede až k murmuru a odkapává z něj sliz a hnus. Že přesně tohle jste chtěli od Wednesday 13 slyšet? Ale proč, když taková alba už předložil v minulosti? Logický vývojový krok je tedy potlačen na minimum.
Výkladní skříní nové desky jsou tři skladby, které se dají považovat za nejsilnější a není náhodou, že se všechny nacházejí v první polovině alba. Rázné bouchnutí do stolu totiž přijde hned v úvodu s titulní "Necrophaze", kde si zazpíval legendární Alice Cooper. Hlasy obou protagonistů se proplétají a je jasně slyšet, jaký vliv na Wednesdaye měl právě tento mistr shock rocku. Dobrým nápadem je skladba "Zodiac". Hororový děs zde dostupuje vrcholu, do příběhu o dodnes nepolapeném masovém vrahovi, který měl v šedesátých a sedmdesátých letech v Kalifornii na svědomí skoro čtyřicet obětí, Wednesday vpravil autentické zvukové stopy, které umocňují atmosféru skladby. Tady skutečně běhá mráz po zádech a je čas na odlehčení v podobě duetu se zpěvačkou Lacuna Coil Cristinou Scabbiou v nejhitovější položce desky "Monster".
Přestože strašidelnou atmosféru desky zdůrazňují stylově vložené kratičké "Be Warned" či "Necrophaze Main Theme", padá v druhé polovině nahrávky trochu řetěz. "The Hearse", "Life Will Kill Us All" nebo "Bury The Hatchet" nemají moc velkou sílu zaujmout nosným nápadem a z letargie tak posluchače dokáže vytrhnout velmi slušná "Tie Me A Noose", disponující silným refrénem, který nepostrádá hitové ambice. Trochu rozpačité pocity z alba pak podtrhne závěrečná coververze "Animal (Fuck Like A Beast) s hostujícím předákem Children Of Bodom Alexim Laihem. Nejslabším článkem verze této kultovní skladby od W.A.S.P. je totiž samotný Wednesday, jehož hlas má prostě své limity a nikdy nemůže dosáhnout síly a uhrančivosti projevu Blackieho Lawlesse.
Staré fanoušky "Necrophaze" sice nezklame, protože Wednesday si stále drží kvalitativní laťku nasazenou na své obvyklé úrovni. Zatím ještě nemůžeme mluvit o tom, že by se tento umělec dostal do slepé uličky, ale přece jen je na novince slyšet asi nejvíce opakování postupů z minulosti. Jistě, přítomnost zajímavých hostů dodává desce lesk, ovšem není to jen pozlátko na povrch?
|
