Nestačilo deset let staré bídné album "Winter Songs", kde se Metalový bůh Rob Halford pustil do zpěvu vánočních písní? Čekalo se to tenkrát od kdekoho, ale právě od Halforda? Deska dopadla podle očekávání a pokud ji vůbec jeho fanoušci mají doma, leží někde zaprášená na dně šuplíku. Reputaci pak Halford trochu vylepšil následujícím sólovým počinem "Made Of Metal", aby pak znovu a poněkolikáté uhranul metalový svět skvělým dílem "Firepower" se svými Judas Priest. Na "Winter Songs" fanoušci už dávno zapomněli, ovšem ne tak sám Rob. Přestože z tábora Judas Priest zní silné hlasy, že kapela právě nahrává další (dost možná, že poslední) album, Halford si odskočil do studia, aby vytvořil faktického pokračovatele "Winter Songs".
Svou doprovodnou kapelu nechal svému osudu a pro tuto příležitost vytvořil novou formaci, kterou pojmenoval Rob Halford With Family & Friends, což je název všeříkající. Objevují se v ní jeho sourozenci Nigel a Sue nebo synovec Alex, což je syn jeho sestry Sue a basisty Judas Priest Iana Hilla. Čili taková krásná rodinná seance, která zaručovala vřelou a příjmenou atmosféru desky. Jenže chce tohle někdo slyšet na albu Metalového boha? Pokud budeme "Celestial" brát jako nahrávku, kterou si Halford jako umělec na sklonku kariéry nahrál jen tak pro radost, můžeme mu jeho vrtochy tolerovat, pokud ale budeme očekávat něco podobného jako "Firepower", dostaví se pochopitelně veliké zklamání. To ale bylo jasné už od ohlášení prvotního záměru vydání desky.
Nejvíce se navazuje právě na "Winter Songs", přestože ostrý start alba (po titulním intru) v podobě "Donner And Blitzen" ukazuje síše na tvorbu mateřské kapely, navíc když úvodní riff jasně připomene "Lightning Strikes" z "Firepower". Když po ní následuje další vcelku ostrá jízda "God Rest Ye Merry Gentlemen", kde Halford opět vytáhne svůj pověstný ječák, zdá se být všechno v pořádku. "Away In A Manger" sice hraje na potemnělejší (skoro by se dalo romantičtější) notu, ovšem i ta patří mezi ty povedenější skladby z "Celestial". Varovný prst je vztyčen s "Morning Star", která se svým countryovým začátkem a příjemnou melodickou linkou může platit za dobrou skladbu, ovšem na albech The Black Crowes nebo Toma Keifera. Ovšem na Halfordově nahrávce? Ehh...
"Deck The Hall" sice opět vytáhne tvrdší kytary, ale se svým mizerným refrénem jde jen o prapodivnou odrhovačku třetí metalové ligy, stejně jako "Joy To The World", která může mít úspěch leda v bavorských pivnicích. Lépe se poslouchá "O Little Town Of Bethelem", kde poklidnou a příjemnou baladickou atmosféru rozčísnou ostré kytary a zcela tak změní její náladu. "Hark! The Herald Angels Sing" platí znovu za příjemně kovanou metalovou věc, ovšem spojení tvrdých kytar, jedovatého Halfordova vokálu a vlezlé vánoční melodie nefunguje. Proto lépe vyzní klasická koleda "The First Noel", které Halford nechal její původní náladu a vyšperkoval ji svým znamenitým projevem. Finále alba se pak nese také ve znamení vánoční nálady, epická "Good King Wenceslas" nabídne metalovější drajv, který je střídán dramatičtějšími momenty, stojícími na akustických kytarách a závěrečný popěvek "Protected By The Light", nesoucí se na smířlivých tónech lidových nástrojů nijak zvlášť nepotěší ani neurazí.
"Celestial" není takový přehmat jako "Winter Songs, ale rozhodně to není album, které by bylo pro Halfordovu (byť jen sólovou) kariéru směrodatné a zásadní. Navíc deska působí trochu roztříštěným dojmem, když se na ní střídají klasické ukázky heavy metalu a lá Judas Priest s trochu otravnými vánočními popěvky. Ale jak sám Rob říká, deska byla točena pro radost, protože ta pravá práce nastoupí opět pod logem Kněze Jidáše. Proto lze mít pro "Celestial" o něco větší pochopení, i když časem rozhodně skončí na tom samém dně šuplíku jako "Winter Songs".
|
