Přestože se nejprve uvažovalo o tom, že Dan McCafferty zůstane zpěvákem Nazareth alespoň na studiové bázi, s příchodem Carla Sentanceho k této skotské legendě je všechno přece jen trochu jinak. I když McCafferty nazpíval velmi slušné abum "Rock N`Roll Telephone" z roku 2014, aby jej pak naživo zastoupil Linton Osborne, v současné době už je Sentance právoplatným členem Nazareth a jeho hlas je slyšet z posledního (o poznání slabšího) počinu "Tattooed On My Brain". McCafferty se ale nakonec do avizovaného důchodu neodebral a místo toho zamířil do Čech. Zde si našel spřízněné muzikanty, se kterými vytvořil třetí sólové album. První po dvaatřiceti letech.
Kdo je Dan McCafferty ví snad každý, kdo se aspoň někdy zajímal o hard rockovou historii. I když Nazareth nikdy nepatřili ke stylové extralize, a do Led Zeppelin, Deep Purple a Black Sabbath jim jistě chybělo docela dost, přesto je to i tak obrovská legenda, která měla mnohem víc než dvě sice megaslavné, ale dnes už naprosto otřískané balady. "Hair Of The Dog", "Razamanaz", "Shaghai`d In Shaghai" nebo "This Flight Tonight", to byli ti praví Nazareth, kteří vykazovali velkou sílu. Sám McCafferty stál se svým nenapodobitelně rozkřáplým hlasem na pódiu jako lev salónů a jeho projev způsobil to, že pozdější legendy Michael Monroe a Axl Rose se stali jeho fanoušky až za hrob. Jenže dnes se píše rok 2019, z původních Nazareth zbyl už jen basista Pete Agnew, který sice kapelu nevede uličkami hanby a nevzpomíná jen na zašlou slávu, ale přece jen dávná síla je tatam. A McCafferty? Z toho je už pán v letech, který se stále nechce vzdát své hudební vášně. A když tak člověk poslouchá "Last Testament", říká si, že je to jenom dobře.
Se světem Nazareth toho tahle deska moc společného nemá. Jistě, McCaffertyho hlas, přestože už dávno nemá takovou sílu jako kdysi, je stále charakteristický a rozpoznatelný, ovšem z hudební stránky na to jde zpěvák trochu jinak. Nejdůležitějším spolupracovníkem pro tohle album se mu stal český multiinstrumentalista Karel Mařík, který v minulosti spolupracoval s takovými umělci jako Michal Pavlíček, Petr Kolář, Bára Basiková či Daniel Landa, a jako host vystupoval na tuzemských koncertech Scorpions a Sinead O`Connor. Ten za McCaffertym odjel do Skotska, společně s pražskou kapelou Doctor Victor (tuzemský fanoušek si ji možná bude pamatovat jako předkapelu AC/DC na koncertě v Letňanech v rámci "Rock Or Bust World Tour", kde za mikrofonem Australanů stál Axl Rose), tak vytvořili partu muzikantů, která pro McCaffertyho nahrála dost svojské a odlišné, přesto velice dobré album.
Základem "Last Testament" není hardrockový zvuk, ani tvrdé kytary. Nejdůležitějšími nástroji, pokud si odmyslíme hlas hlavního protagonisty, je bezesporu klavír a akordeon. Tak velký byl Maříkův vliv na tvorbu desky. Doctor Victor sice vystrčí své ostré růžky, jako ve skladbě "Home Is Where The Heart Is", kde to vezmou pěkně od podlahy, ale v tu chvíli to zní skoro jako "aby se neřeklo". McCafferty zde sice vytahuje svůj charakteristický projev, ale k údivu mnohých to nepůsobí až tak přesvědčivě, jako když se pustí do jiných, dříve neprobádaných poloh. Tam, kde pěje přirozeně a neláme nic přes koleno, dnes zní nejlépe. A to je samozřejmě v klidných, pomalých věcech, které jsou dominantní.
To bylo jasné už od chvíle, kdy do světa vylétl pilotní singl "Tell Me" (klip k němu se točil v Praze a McCafferty v něm hraje bezdomovce). Právě tahle skladba je pro "Last Testament" směrodatná. Obsahuje silnou melodii v refrénu i ve sloce, má atmosféru, ze které je cítit vyklidněnost, postupné umělcovo stárnutí a smířlivost. To ostatně prostupuje celou deskou už od úvodní "You And Me", jež má naléhavou atmosféru, která sice není tak nostalgická či sentimentální, ale přece jen se dostavují úplně jiné pocity, než by tomu bylo v případě, že by McCafferty přišel s hardrockovou deskou. Ta cesta, kterou si s "Last Testament" zvolil, je proto správná. Je sice možné zaslechnout ozvěny minulosti jako ve zmíněné "Home Is Where The Heart Is" nebo v "I Can`t Find The One For Me" (zde McCafferty zní trochu jako Udo Dirkschneider), ale těžiště je úplně někde jinde. To leží právě u "Tell Me", "You And Me" , "Looking Back" nebo "Right To Fail" (zde zase nálada písničky připomene kvůli využití akordeonu Radůzu), které jsou pravým obrazem dnešního Dana McCaffertyho.
Proto v souvislosti s jeho osobou zapomeňte na Nazareth. McCafferty je dnes už někde jinde. Ukázal, že umí stárnout, a i když skok od Nazareth (pro nostalgiky je zde trochu podivná verze staré klasiky "Sunshine") k této sólovce je trochu velký, rozhodně je uvěřitelný. "Last Testament" pro McCaffertyho znamená osobní výpověď, která fanouškům ukazuje, kde se tento symbol skotského hard rocku dnes nachází. I když je tato tvář trochu překvapivá, roozhodně není špatná.
|
