Přestože album "Van Halen II" nikdy nedosáhlo takového vlivu a nemělo tak silný dopad jako debut, kapela se s ním dostala do obrovského kolotoče, neboť vyměnila kluby a malé sály za velké arény a stadiony. Van Halen si pomalu zvykali na pozici hlavních hvězd, což dělalo dobře především Rothovu egu, které rostlo takovou rychlostí, jakou se zvětšoval zástup roztoužených dívek za dveřmi jeho šatny. Svou sexuální posedlost vyřešil Roth po svém, když oznámil, že se nechal pojistit proti případnému otcovství. V kapele samotné zatím panoval klid. Zbylá trojice byla smířena s tím, že v popředí bude vždy její komediantský zpěvák, který byl s Eddieho kytarou nejvýraznějším poznávacím znamením kapely.
Úspěch posledních dvou let byl závratný a samozřejmě si toho všimla i vydavatelská firma, která na kapelu začala tlačit, aby co nejrychleji po návratu z turné nastoupila do studia, přestože od hudebníků zaznívaly hlasy, že nemají po kupě dostatek prezentovatelného materiálu. Šéfové od Warnerů ale trvali na svém a tak ještě na konci roku 1979 musí Van Halen nastoupit do los angeleských studií Sunset Sounds, aby v březnu následujícího roku mohlo vyjít třetí album "Women And Children First". Tentokrát se ještě únava a nedostatek kvalitního materiálu nijak neprojevily, i když kapela přiznávala, že pracovala s vypětím sil, aby si mohla udržet vlastní standard.
"Women And Children First" tak představuje album, které navždy bude stát ve stínu debutu, ale je stejně kvalitní jako "dvojka". Van Halen si tentokrát nevypomohli žádnou coververzí. Album odstartovali ve velkém stylu další klasickou skladbou "And The Cradle Will Rock...", kde Eddie svým nástrojem pálí další riff, který se stal postupem let nesmrtelným. Věc samotná těží především z výrazného refrénu, jenž se stal oblíbeným pěveckým prvkem návštěvníků velkých akcí, kde se kapela objevila. Přestože dobová kritika tvrdila, že "Women And Children First" stojí pouze na této skladbě a zbytek je jen výplň, byl by velký omyl toto tvrzení opakovat.
Na albu se totiž najde řada dalších výborných věcí, především první polovina nahrávky je velice silná, skoro by se dalo říct, že je srovnatelná s debutovou deskou. "Everybody Wannts Some!!", kde Eddie svým nástrojem simuluje prolétávající letadlo, je typická stadionová hymna, kde Roth předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů z prvních let Van Halen. Následující "Fools", i přes podivný začátek, kde si Roth možná hraje na Roberta Planta, ovšem bez kýženého efektu, je další energickou skladbou a s "Romeo Delight", což je pravděpodobně nejsilnější věc celé této kolekce, ukazuje, jak velkou sílu v té době Van Halen měli.
Druhá polovina je na tom trochu slaběji. "Tora! Tora!" dopadla nejhůř z dosavadních instrumentálek a když jí srovnáte s "Eruption", bledne po prvních pár vteřinách. "Loss Of Control" nezaujme svým kvapíkovým tempem, které sice dává Rothovi prostor pro jeho exhibice, ale celkově nemá tak silný nápad, aby dokázala přežít dlouhá léta. Podobně jsou na tom i pijácké "Take Your Whiskey Home" a "Could This Be Magic", které mohou sloužit jako důkaz přicházející krize, naštěstí závěrečná (pokud pomineme úplný závěr v podobě dvacetivteřinové "Growth") "In A Simple Rhyme" je opět kvalitní věc, která má svižné tempo a zapamatovatelný refrén. Ukazuje už ale i trochu jinou tvář Van Halen, kapela se v ní pouští do dramatičtějších pasáží, které zdobí akustická kytara a trochu vážnější Rothův projev.
"Women And Children First" tak představuje třetí velice silnou a výraznou desku v diskografii těchto muzikantů, ovšem pomalu se začínala projevovat nastupující tvůrčí krize, takové tempo v takové kvalitě kapela vydržet nemohla. "Byl to šílený kolotoč, deska-turné, deska-turné a my jsme začali pomalu odcházet," vzpomínal po letech basista Michael Anthony, "navíc se začaly ukazovat problémy s Davem, který si myslel, že jsme jeho doprovodná kapela. On byl sice zpěvák, ale Van Halen nebyli přece jen o něm." Ať už to bylo jak chtělo, jasné je, že do nové desetiletky nastupovali Van Halen v pozici americké hardrockové jedničky.
|
