V roce 1982 se na americké rockové scéně lámaly ledy. O rok dříve ji totiž zasáhl fenomén v podobě alba "4" od Foreigner, které letělo v hitparádách neomylně k vrcholu a Van Halen rázem už nebyli senzací sezóny. Deska Foreigner byla silná, obsahovala deset zaručených hitů, kterým přece jen nizozemští bratři konkurovat nemohli. Nápady jim totiž docházely, jejich párty styl začínal být okoukaný a příliš úzký tomu, aby se mohl někam vyvíjet. V té době v Americe ještě doznívala móda post-punkových kapel, které vsadily na elektroničtější vyznění a tím stáhly i některé kytarově orientované posluchače. A samozřejmě zvedala se mohutná hairmetalová vlna z Los Angeles, svá první alba natáčeli Mötley Crüe, Quiet Riot, Dokken, Ratt, Autograph a další, kteří se měli v příštích letech prosadit a získat si srdce teenagerů, pro které byl starý model Van Halen už okoukaný.
Deska "Fair Warning" nesplnila očekávání, ať už co se týče její náplně, která byla zatím suverénně nejhorší, tak ani komerčního aspektu, kdy se desky prodaly "pouhé" dva miliony kusů. Trend byl však takový, že se železo muselo stále kout. Proto bylo třeba co nejdříve přijít s další deskou. Argumenty z tábora kapely, že nemohou tak rychle kvalitativně navázat na předchozí alba firma rychle smetla ze stolu a přišla s nápadem, že další album bude z předělávek známých hitů. "Nikdo z nás z toho nebyl nadšený," říkal po čase basista Michael Anthony,"ale firma desku chtěla a my jsme si museli přiznat, že máme sotva tři skladby." Nakonec Van Halen na album, které dostalo název "Diver Down" dali vlastní skladby čtyři, které doplnili pěti předělávkami a třemi víceméně (pokud pomineme atmosférickou "Cathedral") nic neříkajícími kratičkými instrumentálními předěly.
Pokud bychom měli "Diver Down" srovnávat s minulou "Fair Warning", což řada kritiků v té době činila, vyjde z toho tahle deska přece jen o něco lépe. Nezajišťuje to množství coververzí, z nichž se nejvíce povedla slavná "Oh Pretty Woman" od Roye Orbisona, ale především vlastní "Secrets", která jako kdyby předznamenávala věci budoucí a odrazila snahu kapely o komerčnější a civilizovanější vyznění. Starý párty styl už na "Diver Down" trochu odeznívá, Roth se drží více při zemi, zpívá spíše ve prospěch skladby samotné a díky jeho umírněnějšímu přístupu jsou právě vlastní nové skladby, nejen skvělá "Secrets", ale i další dobré kousky "Little Guitars" a "Hang`Em High" mnohem lépe poslouchatelné, než věci z "Fair Warning" a ukazují, že se Van Halen přece jen někam vyvíjí.
Jistě, "Diver Down" není rovněž úplně dotažená deska, protože je z ní cítit, že kapela potřebovala za každou cenu naplnit půlhodinovou stopáž nahrávky, a proto jsou zde zbytečnosti jako předělávka "Big Bad Bill (Is Sweet William Now)" z roku 1924 od Don Clark Orchestra, která swinguje v rozverném stylu, ale divokým rockovým kořenům Van Halen se vzdaluje až moc, nebo "The Full Bug", jež má jediný význam v tom, že do ní klarinet nahrál Jan Van Halen, otec Eddieho a Alexe. Jinak obě skladby, spolu se závěrečnou "Happy Trails" od Roye Rogera, zbytečně sráží důvěryhodnost celé desky a dělají z jejího závěru zbytečný kabaret, který už nemohl dost dobře zafungovat.
Zázrak se ale stal a povedlo se zastavit padající prodeje z dob minulého alba. "Diver Down" vyšplhala na třetí místo oficiálního amerického žebříčku, což bylo zatím nejlepší umístění kapely. Bylo ale jisté, že to co vyšlo tentokrát už rozhodně podruhé neklapne a bylo třeba začít více přemýšlet nad budoucností, která se nezdála být tak růžová jako před pár lety. Konkurence mohutněla každým dalším rokem a Van Halen stáli na křižovatce a sami nevěděli, kudy se dát dál. V tu chvíli zasáhl osud. Eddie Van Halen totiž obdržel pozvání do Westlake Recordings Studios v Los Angeles, kde za dohledu špičkových producentů a s nejmodernější technikou vznikala deska "Thriller" Michaela Jacksona. Práce na desce, která se stala v průběhu let nejprodávanějším albem všech dob a kam Eddie nahrál sólo pro skladbu "Beat It", změnila jeho pohled na celý tvůrčí proces. Pokud si myslel, že neexistuje lepší přístup k nahrávání, než má jeho kapela, šeredně se zmýlil. Nakoukl totiž do jiného, ještě většího světa a chystal se tam posunout i Van Halen.
|
